Eswar Prasad z Cornell University během rozhovoru o obchodu mezi USA a Čínou připomněl, že Donald Trump na čínské dovozy uvalil cla a Joe Biden nejenže nepřistoupil k jejich zrušení, ale přidal další restrikce včetně zákazu vývozu některých technologií. Celkově mají tyto kroky znatelný dopad, jelikož na počátku roku 2016 představovaly dovozy z Číny asi 22 % celkových importů do USA, ale nyní to je přibližně 14 %.
Prasad míní, že politické klima ve Washingtonu moc nenahrává zlepšení v oblasti vzájemného obchodu mezi Spojenými státy a Čínou. K tomu dodal, že americké hospodářství je v posledních letech silné, ale čínské dovozy stále znatelně klesají. Z toho profesor odvozuje, že probíhá strukturální změna. Otázkou ale je, zda čínské exporty do USA skutečně klesají, nebo zda si nenašly novou cestu přes země, jako je Mexiko.
Na Bloombergu poukázali na to, že Trump hovoří o 60% clech na čínské dovozy. Prasad k tomu řekl, že cla ve výši 10 % působí proti importům jako „plot“, ale 60 % by bylo „neproniknutelnou bariérou“. Žádný z čínských exportérů by si totiž nemohl takovou zátěž dovolit. Nižší cla totiž mohou být eliminována třeba snahou o snížení výrobních nákladů, ale se cly v podobné výši se nejde takto vypořádat. Podle experta by ale i v tomto případě bylo otázkou, zda by skutečně došlo k úplné eliminaci čínských expertů do USA, nebo zda by si našly novou cestu přes jiné země.
Prasad zmínil, že omezení na straně obchodu a s nimi související toky zboží ovlivňují globální tok kapitálu a investice. Nová situace by tak mohla být přínosem pro některé země. Ne krátkodobě, ale dlouhodobě. Týkalo by se to pak zejména těch větších, tedy například zmíněného Mexika či Indie, neboli zemí, které mají se Spojenými státy lepší vztahy. S investicemi do Číny se nyní naopak pojí vysoké riziko dané jak vládní politikou, tak makroekonomickým prostředím a geopolitickou situací. Na druhou stranu jde ale stále o obrovskou ekonomiku, která by podle experta mohla růst o 4 – 5 % ročně.
Prasad se domnívá, že pokud by čínská vláda byla ochotná učinit některé výrazné reformy, od dna by se mohl již odrazit i čínský akciový trh. Tématem je ale stále postup vlády proti některých subjektům a firmám, které „jí nejsou politicky tolik blízké“. I domácí firmy tak čelí velké nejistotě. Domácí finanční trhy čelí tlaku, protože „zahraniční investoři nepřicházejí a ti domácí hledají bezpečnější místa, kam poslat své peníze.“ Na více rovinách je tudíž nyní situace v čínském hospodářství náročná a podle experta bude záležet na vládě a její schopnosti obnovit krátkodobou i dlouhodobou důvěru, k čemuž doposud podle profesora nedochází.
Zdroj: Bloomberg