Evropská centrální banka (ECB) je připravena zahájit snižování úrokových sazeb. Listu Financial Times (FT) to řekl hlavní ekonom banky Philip Lane. ECB bude o nastavení měnové politiky rozhodovat příští týden ve čtvrtek. Blížící se snížení úroků v eurozóně signalizovali také šéfové centrálních bank ve Francii a Finsku, kteří jsou členy Rady guvernérů ECB.
Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta.
Inflace v eurozóně se předloni vyšplhala na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už ale výrazně klesla a přiblížila se dvouprocentnímu cíli ECB. V dubnu míra inflace činila 2,4 procenta. Rychlý odhad květnového vývoje spotřebitelských cen v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat v pátek.
Lane uvedl, že situace je nyní vhodná k uvolnění měnové politiky, pokud nenastanou žádná velká překvapení. Upozornil nicméně, že úrokové sazby musejí v letošním roce zůstat dostatečně vysoké, aby zajistily, že inflace bude pokračovat v poklesu a neustrne nad dvouprocentním cílem ECB.
"Inflace se setrvale přibližuje k našemu dvouprocentnímu cíli. Je tak čas uvolnit v červnu měnovou politiku a zahájit snižování úroků," uvedl v projevu zveřejněném na internetových stránkách finské centrální banky její šéf Olli Rehn. "To samozřejmě předpokládá, že pokles inflace bude pokračovat a že nenastanou nové komplikace v souvislosti s geopolitickou situací a cenami energií," dodal. ECB podle něj bude při rozhodování o měnové politice na každém zasedání nadále zohledňovat nové ekonomické údaje a nebude se při snižování úroků držet žádného předem stanoveného scénáře.
Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau uvedl, že ECB má nyní pro snižování úroků velký prostor. "Pokud nedojde k nějakému překvapení, je první snížení sazeb v červnu hotová věc," řekl v rozhovoru s německým listem Börsen Zeitung.
Investoři podle FT sázejí na to, že ECB příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. ECB tak s největší pravděpodobností zahájí snižování úroků dříve než další přední centrální banky, včetně té americké.
Inflace ve Spojených státech v dubnu činila 3,4 procenta, byla tak o jeden procentní bod vyšší než v eurozóně. Americká centrální banka (Fed) na svém posledním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2001.
Zápis z posledního zasedání Fedu ukázal, že představitelé centrální banky sice nadále věří v návrat inflace k dvouprocentnímu cíli ve střednědobém výhledu, ale předpokládají, že pokles inflace potrvá déle, než se očekávalo. Někteří činitelé Fedu podle zápisu dokonce signalizovali, že jsou v případě potřeby ochotni úroky ještě zvýšit.
Ekonom Claudio Irigoyen ze společnosti Bank of America uvedl, že zápis ze zasedání i nejnovější výroky představitelů Fedu signalizují, že snižování úrokových sazeb ve Spojených státech zatím není na pořadu dne. "Domníváme se, že cykly snižování sazeb ECB a Fedu se budou lišit, a to výrazně," prohlásil.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová v dubnu signalizovala, že nehodlá se snižováním úroků čekat na Fed. Upozornila, že ekonomické, politické a rozpočtové podmínky v eurozóně jsou jiné než v USA. "Nepředpokládáme, že to, co se bude dít v eurozóně, bude odrazem toho, co se stane ve Spojených státech," uvedla. "My jsme závislí na datech, ne na Fedu," prohlásila rovněž.
Česká národní banka (ČNB) zahájila uvolňování měnové politiky už loni v prosinci. Základní úrokovou sazbu od té doby snížila celkem o 1,75 procentního bodu na 5,25 procenta.