Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2024, která slouží jako východisko pro nastavení nástrojů makroobezřetnostní politiky, zejména kapitálové rezervy bank a horní hranice úvěrových ukazatelů hypotečních úvěrů. Zároveň hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům.
Bankovní rada na dnešním jednání ponechala současné nastavení horní hranice ukazatele LTV beze změny, úvěrové ukazatele DTI a DSTI zůstanou nadále deaktivované. Vycházela z posouzení systémových rizik souvisejících s hypotečním trhem. V úvahu vzala vývoj finančního cyklu, zranitelnost bankovního sektoru a ostatní faktory, které ovlivňují jeho odolnost. Bankovní rada dále rozhodla o rozšíření ustanovení Doporučení k řízení rizik na všechny spotřebitelské úvěry na bydlení.
„V situaci postupného oživování aktivity na hypotečním a nemovitostním trhu je působení ukazatele LTV důležité pro zachování dlouhodobé stability poskytovatelů hypotečních úvěrů a domácností,“ uvedla po dnešním jednání bankovní rady k otázkám finanční stability členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. „Pozorujeme i zájem na trhu nehypotečních úvěrů na bydlení za účelem rekonstrukce či energetických úspor. Od října bude platit naše doporučení pro poskytovatele úvěrů, aby se zvýšenou obezřetností posuzovali, zda i klienti s těmito úvěry nepodstupují nepřiměřená rizika v poměru ke svým příjmům,“ doplnila Karina Kubelková.
Bankovní rada dnes rozhodla o snížení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) na úroveň 1,25 % s účinností od 1. července 2024. V tomto rozhodnutí zohlednila pokles rozsahu cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru, přičemž na výhledu jarní prognózy neočekává jejich výraznější změnu. I z toho důvodu lze při naplnění této prognózy očekávat stabilitu sazby rezervy.
Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2024 obsahuje rovněž výsledky zátěžových testů finančního sektoru, podniků a domácností. Zátěžový test klíčového bankovního sektoru posuzuje možné dopady materializace strukturálních systémových rizik domácí ekonomiky a bankovního systému. Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové požadavky jak v základním scénáři vývoje ekonomiky, tak i v hypotetickém nepříznivém scénáři, a to i díky nastaveným kapitálovým rezervám. Dopad nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by však byl citelný. Značný nárůst úvěrových selhání a silné oslabení ziskovosti by si vyžádaly vedle uvolnění proticyklické kapitálové rezervy i využití dalších kapitálových rezerv bankami.
Výchozí pozice bankovního sektoru do zátěžových testů je příznivá. „Zmírňování dříve nahromaděných cyklických rizik v bilancích bank umožnilo ČNB postupně snížit proticyklickou kapitálovou rezervu. Zvyšují se však strukturální rizika, jejichž materializace by při naplnění nepříznivého scénáře mohla snížit dostupnost úvěrů pro domácnosti a nefinanční podniky,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.
Bankovní rada dnes také rozhodla o stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika ve výši 0,5 %. Banky ji budou mít povinnost udržovat od 1. ledna 2025. Bankovní rada vyhodnotila, že domácí bankovní sektor je ve zvýšené míře vystaven řadě systémových rizik strukturálního charakteru. Pravděpodobnost jejich materializace se na pozadí probíhající deglobalizace, dekarbonizace a rostoucího geopolitického napětí zvýšila. Ve svém rozhodnutí vzala v úvahu možný rozsah dodatečných ztrát bankovního sektoru, které by plynuly zejména z důsledků vysoké otevřenosti ekonomiky ČR a koncentrace jejího zahraničního obchodu a klíčových odvětví ekonomiky v případě nepříznivého vývoje. „Rezerva posílí odolnost bankovního sektoru vůči potenciálním projevům dlouhodobějších strukturálních rizik. Ty mohou zvýšit i potenciální náklady spojené s přechodem domácí energeticky náročné ekonomiky na nízkouhlíkovou či s rostoucí intenzitou kybernetických útoků,“ uvedla Karina Kubelková.
Celou Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2024 zveřejní ČNB 24. června 2024. Ve stejný den vydá také písemný záznam z dnešního jednání bankovní rady k otázkám finanční stability včetně hlasování jednotlivých členů bankovní rady o opatřeních makroobezřetnostní politiky a jejich jmenovitých argumentů.