Rob Arnott z Research Affiliates se domnívá, že umělá inteligence má reálný potenciál. Ale akciové trhy to s jeho odhadem přehání a na trhu se tak vytvořila bublina. Olli Rehn z ECB hovoří o předpokladech udržování současného směru monetární politiky v eurozóně. A evropské trhy jsou už menší, než sedmička velkých technologických akcií v USA.
Odkupy lepší než dividendy? v následujícím grafu porovnává vývoj objemu dividend a odkupů na americkém akciovém trhu. Odkupy vykazují mnohem větší cykličnost, jejich popularita u firem ve srovnání s dividendami přitom trendově roste:
Zdroj: X
Politika ECB dál současným směrem? Guvernér finské centrální banky a člen vedení ECB Olli Rehn na Bloombergu uvedl, že evropská ekonomika by měla procházet postupným oživením. Letos by měl růst dosáhnout konkrétně 0,9 %, k němu by měla přispět silnější domácí spotřeba a později v letošním roce i expertní trhy. Utaženější monetární politika od roku 2022 stále pomáhá snížit inflaci, poslední data jsou ale podle Rehna smíšenějšího rázu a „méně přesvědčivá v sektoru služeb“. Podle ekonoma ale ECB vždy věděla, že proces dezinflace nebude úplně přímý a jeho konečná fáze může být komplikovanější.
Rehn připomněl, že ECB sleduje jak celkový vývoj inflace, tak inflaci jádrovou, očištěnou o volatilnější ceny potravin a energií. K tomu sleduje fungování přenosového mechanismu, který přenáší politiku banky do reálné ekonomiky. ECB přitom musí vidět „disciplinovaný pokles inflace k symetrickému cíli ve výši 2 %“. Pokud se tímto směrem bude střednědobý vývoj skutečně pohybovat, podle ekonoma je „rozumné předpokládat, že zůstaneme u současného směru a snižování sazeb“. K tomu ale dodal, že ani on ani další členové vedení banky neposkytují žádnou záruku dalšího vývoje její politiky. Ta se bude odvíjet od dalšího vývoje v ekonomice.
Současné politika ECB je podle experta stále hodně restriktivní. Tak, aby bylo dosaženo dalšího poklesu inflace. ECB ale také nechce, aby její politika způsobila v ekonomice zbytečně vysoké ztráty. Primárním cílem je tedy inflace, ale vedení banky bere do úvahy i vývoj v celé ekonomice a velikost produkční mezery. Tedy rozdíl mezi produktem potenciálním a skutečným.
Reálný potenciál umělé inteligence, ale bublina na akciovém trhu: Rob Arnott z Research Affiliates hovořil na CNBC o tom, že umělá inteligence má podle něj reálný potenciál. Nicméně na akciovém trhu se i tak vytvořila bublina, protože tento potenciál je přeceňován. Připomněl v této souvislosti rok 2000, po němž žádná z největších technologických společností té doby nedokázala svou návratností akcií po dlouhou řadu let překonat celý akciový index.
Podle ekonoma se tedy na straně technologií koná revoluce, ale ceny na akciovém trhu se odtrhly od „pravděpodobné reality“. Zmínil v této souvislosti společnost NVIDIA, jejíž valuační násobky odráží vysoký očekávaný růst tržeb a zisků. Arnott míní, že růst skutečně mohou, ale mohou také klesnout. Je podle něj totiž namístě se ptát, zda firmy jako budou „jen tak sedět a dívat se, jak NVIDIA dominuje trhu se superčipy donekonečna“. Podle experta tomu tak nebude a konkurence bude přilákána vysokými maržemi, které nyní NVIDIA generuje. „Dojde k tomu pokaždé, při každé technologické revoluci“.
Pro bubliny je podle ekonoma typická vysoká koncentrace růstu trhu do několika málo titulů. Tedy stav, který je patrný i nyní. Domnívá se, že v současné době by investoři měli „průměrovat“ své portfolia. Zajímavé jsou podle něj například hodnotové akcie a to i díky jejich valuacím - na relativní bázi jsou dokonce „levné“. K tomu uvedl, že americké akcie se ve srovnání s jinými trhy obchodují s valuačními prémiemi. Ty jsou do určité míry zasloužené. Ale americké valuace jsou nyní ve srovnání s evropskými akciemi dvojnásobné a ve srovnání s rozvíjejícími se trhy dokonce dva a půl násobné. K tomu ekonom připomněl, že v roce 2008 byly zase valuace vyšší u rozvíjejících se trhů a „není tudíž překvapením, že v následujících letech návratnost těchto trhů zaostávala“.
Sedmička výjimečných větší, než evropské trhy: Následující graf porovnává vývoj kapitalizace na evropských akciových trzích s kapitalizací sedmi největších technologických společností v USA. V letošním roce kapitalizace evropských akcií roste, ale u amerických technologických firem je tento růst znatelně prudší. Jejich kapitalizace se tak v posledních týdnech dostala nad evropské trhy:
Zdroj: X