Přední čínský ekonom uvedl, že země má prostor pro zvýšení fiskální podpory ekonomiky vydáním speciálního dluhu v hodnotě až 10 bilionů jüanů (1,4 bilionu USD), což odráží rostoucí očekávání, že Peking v rámci stimulačního balíčku rozšíří veřejné výdaje.
Jia Kang, bývalý šéf výzkumného institutu přidruženého k ministerstvu financí, uvedl, že úřady by mohly zvýšit důvěru drastickým zvýšením vládních investic do veřejných projektů. Hovořil v rozhovoru pro čínskou publikaci The Paper, který byl zveřejněn v úterý.
„Jakmile se tyto projekty rozběhnou, vytvoří pracovní místa, zvýší příjmy občanů a uvolní potenciál spotřeby,“ řekl Ťia, který nyní vede soukromý think tank China Academy of New Supply-Side Economics. Aniž by uvedl možný časový harmonogram, řekl, že „rozšíření emise dluhopisů nyní na 4 biliony nebo dokonce 10 bilionů jüanů by nebylo přehnané“.
Tyto komentáře přispívají k rostoucí diskusi o tom, co ministerstvo financí udělá - nebo by mělo udělat - pro podporu světové ekonomiky číslo 2 poté, co Peking naznačil, že chce udělat tlustou čáru za zpomalením jejího růstu. Elitní čtyřiadvacetičlenné Politbyro vyzvalo úředníky, aby vydali mimořádně dlouhé speciální státní dluhopisy a místní speciální dluhopisy na podporu investic, aniž by uvedlo konkrétní údaje, což podnítilo spekulace o síle fiskálních opatření.
Zdroj: Bloomberg
Emise dluhopisů, kterou Ťia navrhl, by byla mnohonásobkem 1 bilionu jüanů v mimořádně dlouhých státních dluhopisech, které vláda plánuje prodat v tomto roce. Podle něj by to však bylo úměrné zvýšení oproti stimulačnímu balíčku v hodnotě 4 bilionů jüanů z roku 2008, vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt Číny se do konce roku 2023 nominálně zečtyřnásobil.
„Správné využití mechanismů veřejného dluhu vládu příliš nezatíží,“ řekl listu. „Dlouhodobé a ultra-dlouhodobé státní dluhopisy se splatností 30 až 50 let nabízejí značnou flexibilitu a stojí za to je využívat, přičemž je třeba zůstat v bezpečných mezích.“
Agentura Reuters minulý týden uvedla, že ministerstvo financí plánuje v letošním roce vydat speciální státní dluhopisy v hodnotě 2 bilionů jüanů. Tyto prostředky budou rovnoměrně rozděleny mezi stimulaci spotřeby a pomoc místním vládám při řešení dluhových problémů, uvedla agentura s odvoláním na dvě osoby obeznámené se záležitostí.
Podle Becky Liuové, vedoucí čínské makro strategie ve společnosti Plc, jsou ambice, které si Ťia stanovil, „realistické“. „Jde spíše o ochotu podporovat, ne tolik o množství - pokud to nebude stačit, bude se přidávat, dokud to nebude stačit,“ řekla.
Pekingská stimulační blesková akce podpořila růst akcií, přičemž referenční index CSI 300 v pondělí před vstupem země do týdenní dovolené vyskočil nejvíce od roku 2008. Ukazatel čínských společností kótovaných na burze v Hongkongu rostl 13 seancí v řadě díky optimismu ohledně stimulačních opatření až do čtvrtečního poklesu, kdy se propadl až o 4,9 %.
Nyní se pozornost soustředí na případnou nadcházející fiskální podporu. Ekonomové se domnívají, že k posílení domácí poptávky je zapotřebí větších výdajů, přičemž spotřebitelská důvěra v srpnu klesla na nejslabší úroveň od listopadu 2022.
„V nejbližší době bude klíčové sledovat tradiční fiskální politiku, protože vláda zveřejní další podrobnosti,“ napsali v pondělí ekonomové společnosti Macquarie Group Ltd. Larry Hu a Yuxiao Zhang. „Později v říjnu může vláda oznámit větší kvóty pro zvláštní státní dluhopisy nebo zvláštní dluhopisy místních vlád.“
V roce 2023 využil nejvyšší čínský zákonodárný orgán říjnové zasedání k tomu, aby schválil vydání dalších speciálních státních dluhopisů v hodnotě 1 bilionu jüanů.
Podle společností Holdings Inc. a bude muset vláda při zvažování svých fiskálních možností čelit určitým omezením.
Hlavní ekonom Nomury pro Čínu Lu Ting uvedl, že vláda by mohla investovat do megaprojektů v oblasti infrastruktury, zvýšit výdaje na sociální zabezpečení a přímo financovat zpožděné projekty v oblasti bydlení, čímž by se fakticky stala „stavitelem poslední instance“. Varoval však před tím, aby se jakékoli masivní fiskální stimuly považovaly za samozřejmost.
„Peking jistě zavede řadu fiskálních opatření a dalších podpůrných politik, ale konečný rozsah a obsah fiskálního balíčku může být značně improvizovaný a nejistý kvůli vznikající akciové bublině a stále kontroverzním debatám o tom, na co by se měl Peking zaměřit,“ napsal Lu ve čtvrteční poznámce.
Ekonomové , včetně Chetana Ahya, se k této opatrnosti připojili a uvedli faktory, mezi něž patří současné dluhové zatížení země. Podle údajů centrální banky a statistického úřadu, které zpracovala agentura Bloomberg, vzrostl poměr čínského dluhu k HDP na začátku letošního roku na rekordních 286 %.
„Požadavek na fiskální expanzi se bude dále zvyšovat,“ napsal v úterní poznámce hlavní ekonom pro Asii Ahya a další. „Ačkoli jako taková neexistuje žádná pevná hranice pro to, jak expanzivní může fiskální politika být, domníváme se, že tvůrci politik mohou přirozeně váhat s výrazným uvolněním na pozadí vysokých fiskálních deficitů a zvýšené úrovně veřejného dluhu.“
Zdroj: Bloomberg