Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu Kč, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy o trhu fúzí a akvizic, kterou ČTK poskytla poradenská firma Boston Consulting Group (BCG).
Hodnota oznámených transakcí v Evropě dosáhla v prvních třech čtvrtletích 353 miliard dolarů, což je o 14 procent více než o rok dříve. Například ve Velké Británii či Švédsku byla hodnota transakcí proti stejnému období minulého roku více než dvojnásobná. Výrazně vzrostla také v Česku, a to o 68 procent.
"Důvodem je především plánované převzetí společnosti IDS, vlastníka britské Royal Mail, skupinou EP Corporate Group Daniela Křetínského. Výrazný vliv na celkovou hodnotu českých transakcí měl také státní odkup společnosti Gasnet," uvedl partner v pražské kanceláři BCG Jaroslav Šnajdr. Naopak například v Německu se hodnota transakcí snížila o polovinu, v Rakousku a Švýcarsku o třetinu.
V prvních třech čtvrtletích se zároveň snížil počet tzv. megadealů, tedy obchodů v hodnotě přes deset miliard dolarů. Těch bylo po celém světě uskutečněno 17, zatímco o rok dříve to bylo 20 transakcí.
Nejistotu na trhu s fúzemi a akvizicemi zvyšují například přísnější požadavky a postoje regulačních orgánů v hlavních jurisdikcích, ve kterých se transakce konají, politická nejistota související s volbami ve vybraných zemích či sektorová protekcionistická opatření jednotlivých vlád. Ta potom prodlužují jednotlivé transakce. Právě zdlouhavé procesy při realizaci transakcí přitom firmy vnímají podle průzkumu BCG jako jeden z největších problémů.
BCG očekává, že na trhu v dalších měsících bude panovat zvýšená aktivita, především v energetice, zdravotnictví a technologiích. Jedním z důvodů očekávaného oživení je rekordně vysoká míra hotovosti a likvidních aktiv, která mají firmy pro akvizice k dispozici. Ta dosáhla na konci září 2,1 bilionu dolarů, což se projevuje i na oživení počtu i objemu takzvaných private equity transakcí. "Očekáváme, že spolu s tím, jak budou ve světě klesat úrokové sazby a jak se budou snižovat rozdíly v ocenění firem mezi prodávajícími a kupujícími, dojde v dalších čtvrtletích k uvolnění tohoto kapitálu,“ odhadl Šnajdr.