„V tomto příspěvku budu pro efekt mírně přehánět, abych vytvořil dobrou představu, jak Spojené státy připadaly typickému Newyorčanovi vyšší střední třídy v roce 1929.“ V úvodu k jednomu ze svých příspěvků na The Money Illusion to píše ekonom Scott Sumner. S tím, že čte tehdejší literaturu a „občas mu zprávy z New Yorku z té doby připomínaly to, co se děje v hlavních městech zemí jako Kolumbie“. Co tím míní?
Ekonom ukazuje seznam daňových příjmů federální vlády z roku 1929 s tím, že celkem dosahovaly asi jedné miliardy dolarů. „Všimněte si, že Newyorčané platili téměř 40 % celkových výnosů z federální daně z příjmu, přestože představovali asi 10 % celkové populace.“ Podle ekonoma tak „téměř vše platili obyvatelé New Yorku“. Ti tak například „platili v průměru na dani z příjmu asi 100krát více než průměrný obyvatel Mississippi“. V roce 2022 to bylo asi 2,3krát více. Z tohoto finančního pohledu byl New York v té době takový, „jako kdyby zbytek USA ani neexistoval.“
Sumner k tomu píše, že má stejný dojem, když si nyní čte o některých rozvojových zemích.
Bohatí tam totiž žijí ve velkém hlavním městě, jako je Lima, Guatemala City, Bangkok nebo Manila, rolníci žijí na venkově. Takové ekonomiky vykazují extrémní regionální nerovnosti.
Zmíněný případ z USA z roku 1929 ale podle experta celou věc přece jen trochu přehání, protože se zaměřuje na daň z příjmů. Ta byla v té době mnohem progresivnější než dnes, přestože nejvyšší sazba byla mnohem nižší.
„Většina lidí neplatila žádnou daň z příjmu. Nerovnost příjmů mezi státy tedy nebyla zdaleka tak velká, jak by tato čísla naznačovala. Pravděpodobně také ne na úrovni Latinské Ameriky. Nicméně skutečně platilo, že koncentrace bohatství v New Yorku byla mnohem větší než dnes,“ míní Sumner. Podle něj jsou nyní v USA i jiná významná centra bohatství. Patří sem například Silicon Valley, LA, Boston, Seattle, Texas a floridské Gold Coast.
Sumner v této souvislosti připomíná i komediální filmy z prvních desetiletí minulého století. V nich „do New Yorku přijíždí venkovský chlápek odněkud ze středu Ameriky a v elegantním bytě ve stylu art deco se odehrává scéna založená na střetu různých kultur“. Oproti tomu „dnes Američané nosí téměř všichni stejné oblečení po celé zemi a jezdí v dost podobných autech“. K tomu ekonom dodává: „Nyní v roce 2025 pochybuji, že mezi typickým obyvatelem New York City a typickým obyvatelem Oklahoma City existuje nějaký výraznější rozdíl v životní úrovni. I když existují menší oblasti chudoby, jako je Západní Virginie a delta Mississippi.“
Podle ekonoma ve zmíněné době obyvatelé New Yorku cítili „spíše jako jakýsi jemný paternalismus vůči zbytku země“. Zatímco nyní je to spíše „pohrdavý hněv, který elitní Newyorčané mají vůči kulturně konzervativnější části zbytku USA.“ A přirovnání USA ke Kolumbii pak má ještě jeden rozměr:
V 19. století totiž neměly USA jasně specifikovaný název. „Ano, byly to „Spojené státy americké“, ale původní konotace byla jakousi skupinou států nacházejících se v Americe. Občas se nám přezdívalo Columbia –?????? odtud výraz „District of Columbia“. Postupem času jsme začali být považováni za skutečnou ucelenou zemi, nikoli za soubor států. Výraz Amerika se pak stal naším neoficiálním názvem, a to k nelibosti Latinoameričanů.“
Zdroj: The Money Illusion
https://scottsumner.substack.com/p/america-in-1929