Ekonom Noah Smith se na stránkách Noahpinion zamýšlí v souvislosti se současným děním kolem amerických cel nad tím, zda cla nemohou být v některých případech navzdory převládajícímu názoru ekonomů užitečná. Platí tedy, že cla jsou vždy špatná, nebo mohou mít reálné přínosy?
„Zdá se, že hrozba amerických cel uvalených na Kanadu a Mexiko prozatím pominula. Obě země přijaly do značné míry symbolické závazky týkající se bezpečnosti hranic, které Trumpa přesvědčily, aby cla odložil o jeden měsíc. Díky tomu se zdá pravděpodobné, že by cla mohla být i úplně zrušena,“ píše ekonom. Pouhé vědomí, že Trump by mohl kdykoli změnit názor a zavést cla na klíčové americké spojence a obchodní partnery, bude mít ale podle experta znatelný dopad na investice v odvětvích a firmách, kterých se toto téma týká.
Smith poukazuje na Bloomberg, který v uvedené souvislosti psal: Dokonce i poté, co prezident pozastavil implementaci cel na Mexiko a Kanadu, jsou manažeři stále velmi ostražití… Pro Randyho Carra, který stojí v čele společnosti World Emblem, největšího světového výrobce emblémů a nášivek, jde o náročné období. „Na příštích 24 měsíců jsme museli pozastavit každý investiční projekt, který máme. Do doby, dokud lépe neporozumíme nové situaci,“ řekl Carr. K tomu jeho společnost zastavila přijímání nových zaměstnanců.
Smith tedy píše, že cla pomáhají domácím výrobcům tím, že je chrání před zahraniční konkurencí, ale poškozují je tím, že zvyšují náklady na jejich dovážené komponenty. To je jeden ze dvou velkých problémů se cly a druhým je, že zvyšují spotřebitelské ceny. Co případné přínosy? „Ve skutečnosti existuje několik rozumných argumentů, kdy cla mohou být užitečná. Ekonomové o těchto tezích ví po celá staletí a bylo o nich napsáno mnoho článků. Ovšem vhledem k tomu, že ekonomové mají tendenci být příliš připoutáni k myšlence volného obchodu, argumenty pro cla se objevují jen zřídka,“ míní Smith.
Ekonom se následně věnuje oněm argumentům, ale zdůrazňuje: „Všimněte si, že všechny tyto argumenty jsou pro cílená cla, namísto plošných cel, kterými Trump vyhrožoval Kanadě a Mexiku.“ Za prvé jde o národní bezpečnost. Země totiž podle Smithe potřebuje průmyslovou základnu, která by byla schopná změnit svou výrobu v případě konfliktů s jinými státy. Cla jsou z tohoto pohledu obranou proti deindustrializaci. Pokud se tak například Čína náhle rozhodne zaplavit Spojené státy levnými čínskými bateriemi, mohou USA velmi rychle reagovat zvýšením cel na čínské baterie a zrušením vlivu čínských dotací. Ve skutečnosti to podle ekonoma dělal i Biden, když uvalil velmi vysoká cla na různá čínská strategická průmyslová odvětví.
„Všimněte si však, že Trumpova zvažovaná cla na Kanadu a Mexiko do této strategie vůbec nezapadají. A co je nejdůležitější, zavedení cel na americké spojence nezabrání snaze o deindustrializaci USA vyvíjené ze strany Číny. Ve skutečnosti to problém zhoršuje tím, že narušuje severoamerické dodavatelské řetězce a zvyšuje náklady pro americké výrobce,“ dodává Smith. A tím, že Trumpův přístup vede také k tlakům na posilování dolaru, což snižuje konkurenceschopnost amerického vývozu. „To je obecný důvod, proč jsou cílená cla, jako byla ta Bidenova, účinnější než plošná cla, kterými hrozí Trump. Jaké jsou další důvody pro zavádění cel? Viz zítřejší Víkendář.
Zdroj: Noahpinion