Jak na sebe (ne)sedí potenciál umělé inteligence v různých zemích a valuace tamních akciových trhů?

Včera jsem poukazoval na několik rysů a zajímavostí ohledně boomu dvacátých let minulého století. Tedy období, které je někdy zmiňováno v souvislosti se současnými vizemi a příběhy o tom, jak nové technologie mohou změnit ekonomiku, chod firem, jejich výsledky, produktivitu a tak dále. Dnes pár konkrétnějších komentářů týkajících se potenicálu, který AI podle některých odhadů má v různých zemích. A jak tento obrázek zapadá do valuací různých akciových trhů.

Goldman Sachs v následujícím grafu ukazuje své odhady toho, jaký je ve vybraných ekonomikách potenciál pro implementaci umělé inteligence (osa x) a potenciál pro zvyšování produktivity. První oblast banka odvozuje z toho, jak moc lze kde automatizovat výrobu. Zobrazené body jsou pak docela pěkně téměř lineárně srovnány, což asi potvrzuje intuici:


Zdroj: X

Podle odhadů GS je tedy potenciál AI nejnižší v Indii, Vietnamu a také v Číně. Hong Kong je ale na druhém konci spektra. Docela vysoko jsou asi nepřekvapivě Spojené státy. Ještě před nimi je ale Japonsko a ne tak daleko od nich směrem dolů UK a eurozóna. Mě na grafu mimo jiné zaujalo právě to, jak blízkou jsou si Spojené státy s oněmi dalšími vyspělými ekonomikami. Proč by to mělo být překvapivé?

V dnešním druhém grafu také od GS nalezneme valuace vybraných světových trhů z počátku tohoto měsíce. Ukazují celkem známý fakt, že americké akcie mají mohutnou valuační prémii. Určitá prémie tu byla jasná dlouhodobě, ale nyní je extrémní. S tím, že vyspělé trhy mimo USA se neobchodují nějak výrazně od historického standardu, ale ty americké ano. A co je i v dnešním kontextu důležité: Platí to i o americkém trhu bez velkých technologických firem:


Zdroj: X

Pokud bych tedy hleděl na první graf a vůbec nevěděl o situaci na světových akciových trzích, tipoval bych, že dlouhodobý výhled v celé ekonomice a firemním sektoru spojený s AI a spol. bude ve vyspělých zemích docela podobný. Případné rozdíly ve valuacích by tedy musely odrážet buď cyklický vývoj a/nebo ten strukturální, ale nesouvisející s AI. Ovšem vysvětlování grafu druhého jde asi více v duchu opačném – rozdíly ve valuacích jsou dány zejména tím, jak rozdílný je dlouhodobý potenciál nových technologií v USA na straně jedné a zbytku světa na straně druhé.

Intuitivně bych se určitě přikláněl ke grafu prvnímu. Tj., potenciál pro AI a její přínosy by měl být ve vyspělých ekonomikách hodně podobné, určitě ne odpovídající valuační prémii amerického trhu (bez velkých technologií). Vezměme si třeba Evropu: Její PE je standardně cca na 13, u amerického trhu bez oněch technologií něco nad 15. Tj., americký trh má u PE standardní valuační prémii 2+ body. Nyní to je asi 6 bodů. Kde se berou, když navíc bezrizikové výnosy v USA dosahují 4,3 %, v Evropě plošně znatelně míň, v Německu dokonce 2,44 % ?

Chci zmínit, že ani touto úvahou netvrdím, že americké trhy jsou předražené a/nebo ty evropské (popř. další) příliš levné. Nemyslím si totiž, že jsem chytřejší, než dlouhá řada investorů (a vím tudíž lépe, kdy by trhy „měly být“). Kombinace dnešních dvou grafů je ale na druhou stranu zajímavá.