HDP byl za čtvrtý kvartál uplynulého roku revidován vzhůru z 0,5 % na 0,7 % mezikvartálně, za celý rok 2024 pak ekonomika vzrostla o 1%.
Při pohledu do struktury je na první pohled patrný vítěz - rychle rostoucí spotřeba českých domácností, která vzrostla na konci roku o 1,5 % mezikvartálně a o více než 3 % meziročně. To je nad naším odhadem a viditelně nad odhadem ČNB (2 %). Na druhé straně výrazně dál klesají investice (-1,5 % mezikvartálně a -2,4 % meziročně) i zahraniční obchod (reálný pokles vývozů o 1,5 % i dovozů o 1,9 % mezikvartálně).
Celkově je na jedné straně příjemné vidět svižně rostoucí spotřebu domácností stojící “zatím” na relativně solidních základech (růst reálné mzdy, vysoká míra úspor a stále velmi nízká míra nezaměstnanosti). Na druhé straně část "úspěchu" HDP jde i za slabými investicemi, které opticky vylepšují skrze nižší dovozy bilanci zahraničního obchodu (tj. vedou k rychlejšímu poklesu dovozů než vývozů). To již moc příjemná zpráva není. Zvlášť pokud by měla ve vazbě na slabé investice a zahraniční poptávku pokračovat redukce pracovních míst v investičně a exportně orientovaném průmyslu. Průmysl postupně redukuje pracovní místa již zhruba jeden a půl roku a absorpční schopnost ostatních sektorů by se mohla časem vyčerpávat.
I když by dnešní čísla teoreticky mohla vést v souhrnu k lehké revizi HDP pro rok 2025 směrem vzhůru, neděláme to. Vnímáme vzhledem k slabým investicím a rostoucím nejistotám spojeným s globálním obchodem zejména u investic poměrně výrazná rizika a proto letos dál předpokládáme růst v blízkosti 2% (s riziky vychýlenými směrem dolů).
Z pohledu ČNB je číslo při prvním pohledu lehce pozitivním překvapením - celkové HDP roste meziročně o 0,4 procentního bodu rychleji než poslední prognóza. Z hlediska struktury to již tak příjemné čtení není - vyšší spotřeba je kompenzována slabými investicemi a zahraniční poptávkou. Roste také dynamika objemu vyplácených mezd a naopak klesá průměrná ziskovost podniků ( ovšem z relativně vysokých úrovní). Jestřábí i holubičí hlasy v bankovní radě si tak v dnešních číslech najdou své.
Náladu v bankovní radě budou v nejbližších týdnech určovat zejména další čísla z průmyslu, výsledky lednové inflace a dynamika mezd...a samozřejmě jakékoliv geopolitické šoky (zejména riziko zavedení cel 25% na vývoz do USA).
TRHY
Koruna
Česká koruna nedokázala ocenit silnější domácí HDP a obavy ze zavádění cel spolu se silnějším dolarem ji vrátily spolehlivě zpět nad 25,00 EUR/CZK. V tomto týdnu očekáváme dnes lehké vylepšení PMI v průmyslu (dnes) a následně pouze kosmeticky nižší inflaci a přetrvávající rychlou dynamiku mezd. Celkově by čísla mohla být pro korunu lehce pozitivní, zvlášť pokud bychom slyšeli lehce jestřábí hlasy z ČNB. Ze současných úrovní a při stávající geopolitické nejistotě (příměří na Ukrajině + vyšší cla na Kanadu a Mexiko) však ČNB bude mít problém své zisky rozšiřovat.
Eurodolar
Hrozba vyšších cel a roztržka v Bílém domě mezi americkým a ukrajinským prezidentem zatlačily v paltek eurodolar pod hladinu 1,04. Zde se však měnový pár neudržel, neboť americký ministr obchodu Lutnick o víkendu zmírnil strach z cel vůči Kanadě a Mexiku, když uvedl, že zitra sice zavedena budou avšak není jisté v jaké výši.
Každopádně otázka cel a dost možná i vyjednávání o Ukrajině (francouzský prezident a britský premiér navrhují jednoměsíční příměří) a mohou minimálně z počátku týdne zastínit důležitá data. Ty dnes dopoledne bude reprezentovat inflace v eurozóně za leden (po výsledcích ve Španělsku, Německu a Itálii bychom mohli obdržet nižší agregátní číslo) a odpoledne index podnikatelské nálady ISM. V tomto případě bude zajímavé sledovat zdali index naváže na slabou hodnotu příbuzného indexu PMI.