Jak jsme již psali, rozvolnění německých rozpočtových pravidel může být pro největší evropskou ekonomiku výrazným růstovým impulsem. Pokud projdou navrhované změny parlamentem (rozvolnění dluhové brzdy umožňující “neomezené” financování obrany, speciální fond pro infrastrukturní investice v objemu 500 miliard eur, volnější rozpočtová pravidla pro spolkové země), může to přinést pozitivní růstový impuls i pro Česko. Jak velký?
Je velmi složité říci, jak rychle ve skutečnosti budou narůstat německé obranné a infrastrukturní investice. V roce 2025 se pravděpodobně nic zásadního nestane, a proto naše sázka na pokračující stagnaci německé ekonomiky (+0,1 %) zatím dál platí. Pak je ovšem možné, že nová německá koalice s nově dostupnými zdroji v ruce bude chtít utrácet co “nejvíce” prakticky okamžitě. V takovém případě je možné, že výdaje na obranu již v roce 2026 dosáhnou 3 % HDP (odhad pro rok 2025 je 1,8% HDP). A rychle mohou teoreticky následovat i infrastrukturní výdaje - pokud by se měly rozložit do deseti let, znamenalo by to dohromady s vyššími výdaji spolkových zemí dodatečných +1,5 % HDP ročně. Celkový roční fiskální impuls od roku 2026 by tak mohl dosáhnout 3-3,5 % HDP.
Je otázkou, jak by se to vše odrazilo v německé a potažmo v české ekonomice. Potíže jsou zejména s výdaji na zbrojení, kde Německo do této chvíle skoro 80 % svých výdajů směřovalo na dovoz. Fiskální multiplikátory se proto zpravidla odhadují maximálně na úrovni 0,5. Naopak pozitivně (lehce přes 1) se odhadují multiplikátory u infrastrukturních výdajů - sektory jako stavebnictví zaměstnávají ve velkém německé zaměstnance a nejsou tak závislé na dovozu. Pokud bychom předpokládali souhrnný multiplikátor dodatečných výdajů kompromisně okolo 0,75, mohou dodatečné výdaje německou ekonomiku v souhrnu povzbudit o 2,3-2,5 % HDP s tím, že většinu pozitivního efektu by Německo pocítilo v roce 2026 a 2027.
Přímý pozitivní dopad tohoto fiskálního impulsu na českou ekonomiku bude podle nás spíše mírný (odhadujeme do 0,5 % HDP). Je to dáno tím, že obranné výdaje Německa budou jen z menší části uspokojeny z českých dovozů a infrastrukturní investice (jak jsme psali) jdou do značné míry za německou ekonomikou samotnou. Skvělou zprávou by však pro Česko bylo, pokud by dodatečné výdaje restartovaly růst německé produktivity a zvýšily německý “potenciál”. Pak by z toho těžila celá škála českých oborů zajišťujících německou poptávku (automotive, strojírenství, a další), a to dalece za horizontem let 2026 a 2027.
TRHY
Koruna
Vyšší německé výnosy a sázky na německý fiskální impuls (viz úvodník) koruně prospívají. Měnový pár se tak pohybuje na hraně 25,00 EUR/CZK.
V tomto týdnu čekáme lehké zvolnění růstu maloobchodu a náznaky stabilizace průmyslu a dnes snad i trhu práce (nezaměstnanost na 4,3 %). To jsou čísla, která mohou české koruně lehce pomáhat. Uvidíme však, jak dlouho koruně vydrží optimismus hnaný Německem.
Eurodolar
Americká data z trhu práce v pátek odpoledne sice neoslnila, ale následné vystoupení šéfa Fedu Powella přineslo relativně příznivé hodnocení ekonomiky, což podpořilo výnosy amerických dluhopisů. Dolar tak na konci minulého týdne začal získávat půdu pod nohama, když jej předtím tlačily do defenzivy fiskální iniciativa na evropské straně a chaos okolo cel.
Začátek tohoto bude z pohledu dat chudší, avšak počkejme si co přinese (geo)politika. Z pohledu dat bude asi nejdůležitější ve středu zveřejněná americká inflace za měsíc únor.