Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 % na 2,2 % HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 % HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 % HDP), následováno Polskem (-6,6 %), Francií (-5,8 %) a Slovenskem (-5,3 %). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
Česko patří k premiantům také co se týče celkové výše veřejného zadlužení. Zatímco průměr EU činil na konci minulého roku 81 % HDP, v Česku to bylo 43,6 % HDP. To je sice oproti roku 2023 mírné zhoršení, celkově ale hodnotíme české veřejné finance jako udržitelné a v nejbližších letech očekáváme zhruba stagnaci veřejného zadlužení vůči HDP. Hlavním rizikem ve směru (znovu) rozvolnění rozpočtové politiky jsou ale podzimní parlamentní volby a nástup vládní koalice s větší tolerancí k zadlužování.
Nejvyšší zadlužení v rámci EU vykazuje nadále Řecko (153,6 % HDP), které však zvládlo svůj dluh od roku 2021 redukovat o významných 60procentních bodů HDP. Výrazně zadlužené jsou také velké ekonomiky v čele s Itálií (135,3 %) a Francií (113 %). Na opačném konci spektra se pak nachází Estonsko (23,6 %), Bulharsko (24,1 %) a Lucembursko (26,3 %).
Vzhledem k existujícím bezpečnostním hrozbám a probíhající erozi transatlantického partnerství očekáváme vyšší evropské výdaje na obranu. Dominantní část bude velmi pravděpodobně financována na dluh. Jistou úlevou ale může být fakt, že k podstatnému navyšování obranných výdajů bude docházet zejména ve střední a východní Evropě, stejně jako v případě severských zemí, tedy státech, které mají veřejné finance obecně v lepší kondici než státy jižního křídla eurozóny.