Předběžné odhady HDP za první čtvrtletí přinesly smíšené výsledky. Zatímco americká ekonomika vykázala první pokles od roku 2022, Evropa dále roste. V případě Spojených států je nicméně potřeba brát v potaz neobvyklý efekt předzásobení. Z pohledu trhů se navíc na obou stranách Atlantiku jedná o stará čísla, ve kterých se ještě nepromítly negativní dopady Trumpova protekcionismu.
Začněme pohledem do USA, kde ekonomika poklesla o 0,3 % (meziročně anualizovaně). Hlavním důvodem je extrémní nárůst dovozů – nejrychlejším tempem do roku 1972, a to v reakci na Trumpova cla, resp. masivní předzásobení za nižší ceny. Pokud bychom americký růst očistili o tento distorzivní efekt, ekonomika na tom zase tak špatně nebyla. „Jádrové“ HDP, jež zahrnuje pouze domácí spotřebu a investice, totiž vzrostlo o 3 %. To vše je ale pohledem do zpětného zrcátka. Přímé dopady cel budou citelné až v tomto čtvrtletí, kdy fakticky zamrznul obchod mezi USA a Čínou a hrozí viditelné oslabení i růstu „jádrového“ HDP.
Ekonomika eurozóny mezitím rostla nad očekávání svižně o 0,4 % mezičtvrtletně. Dařilo se zejména Španělsku (+0,6 %), k mírnému růstu se ale vrátilo také Německo (+0,2 %). Bez publikace detailní struktury HDP odhadujeme, že eurozóna profitovala z amerického předzásobení skrze vyšší exportní výkon. Jde však o krátkodobý efekt. Na dubnových šetřeních podnikatelských a spotřebitelských nálad je již patrné zhoršení, které se dle našeho názoru v nejbližších dvou čtvrtletích přetaví do podoby nižšího tempa růstu.
Česká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí podle očekávání o mezikvartálních 0,5 %. Dle krátkého komentáře statistického úřadu byla hlavním tahounem opětovně spotřeba domácností, příjemným překvapením je také mírně pozitivní vliv investic i zahraniční poptávky. Právě v těchto dvou kategoriích ale vzhledem k vysoké nejistotě a ochlazení zahraniční aktivity čekáme největší negativní zásah. Proto jsme na nejbližší dva kvartály naladěni méně optimisticky a celý letošní rok odhadujeme celkově růst ekonomiky pod 2 %.