Od poslední makroekonomické prognózy ministerstva financí (MF) již uplynuly tři měsíce a tak dnes přineslo MF pravidelnou aktualizaci svých predikcí. V souladu s dosavadním vývojem a posunem očekávání většiny analytických pracovišť doznaly změn také prognózy MF.
Značná část pozornosti bude upřena především na odhad růstu hrubého domácího produktu. Ten MF pro letošní rok posunulo z 3,4% na 3,0% a pro rok příští jej ponechalo na 3,6%. Aktuální prognóza Patrie činí 3,1% pro letošní rok a 3,5% pro rok 2003. Nemáme tedy důvod se domnívat, že by prognózy MF byly nepřiměřené.
Výrazný pokles inflace v posledních měsících donutil přehodnotit prognózu inflace. Doposud MF předpokládalo průměrnou inflaci letos ve výši 3,3% a 3,4% příští rok. Nově MF odhaduje průměrnou inflaci na 2,0% v obou letech. Vzhledem k tomu, že prognózy Patrie jsou na vlas stejné, není co dodat.
Poměrně výrazné změny doznala také prognóza průměrné míry nezaměstnanosti. Původně MF pro letošní rok předpokládalo 8,5% a 8,8% pro rok 2002, nyní očekává 9,0%, resp. 9,2%. Již dříve byly naše prognózy méně optimistické a aktuální vývoj a posun očekávání tímto směrem ukazuje, že byly také více realistické. I nadále však očekáváme mírně vyšší míru nezaměstnanosti, v letošním roce by měla míra nezaměstnanosti činit 9,2% a příští rok 9,5%. Na přelomu letošního a příštího roku by se mohla dokonce poprvé v novodobé české historii přehoupnout přes desetiprocentní hranici.
Podle očekávání se dostavila korekce odhadu vývoje státního rozpočtu a veřejných rozpočtů jako celku. Vzhledem k rozpočtovým trikům, které uměle snížily schodek státního rozpočtu v loňském roce a zvýšily jej záměrně, ovšem "neplánovaně", v letošním roce, bude schodek státního rozpočtu letos činit podle odhadu MF 67,8 mld. Kč místo parlamentem schválených 46 mld. Kč. Saldo celkových veřejných rozpočtů by mělo dosáhnout 76,6 mld. Kč (3,3% HDP). Kdyby si ovšem vláda při financování běžného hospodaření nepomáhala mimořádnými příjmy z privatizace a deblokace ruského dluhu propadl by se účet veřejných rozpočtů na -223,7 mld. Kč (9,7% HDP!). Pokud bychom chtěli rozpočtová čísla poměřovat s maastrichtskými kritérii, museli bychom odečíst také mimořádné výdaje (úhrady ztrát ČKA). Takový ukazatel směřuje podle odhadu MF k 5,5% HDP (v předchozí prognóze 4,4% HDP) po 2,8% v loňském roce. Ač se jedná o posun negativním směrem, lze jej hodnotit pozitivně, neboť konečně došlo ke zreálnění situace veřejných financí.
Celkové hodnocení nové sady makroekonomických prognóz MF je přes většinu negativních úprav kladné, alespoň z našeho pohledu, neboť se aktuální prognózy posunuly blíže k ostatním prognózám včetně našich. Zejména zreálnění odhadu veřejných rozpočtů je důležitým krokem směrem k realitě. To je však teprve první krok. Na otázku, zda přijde i druhý krok, změny ve fiskální politice, si prozatím bohužel musíme odpovědět záporně.
David Marek