Po silném roce 2025 zůstává hypoteční trh v laufu i v lednu letošního roku. Podle dat ČBA poskytly banky a stavební spořitelny – při stagnující průměrné úrokové sazbě na 4,49 % – skutečné nové hypotéky v objemu 27,2 mld. Kč. Po sezónním očištění jde dokonce o 35 miliard, blízko předchozího maxima z roku 2021, kdy zažíval nemovitostní trh nefalšovanou bonanzu.
Růst objemů hypotečních úvěrů je na jedné straně dán vyššími cenami nemovitostí – průměrná výše hypotéky činí již 4,5 mil. Kč. Tomu odpovídá i fakt, že počet nových hypoték je zhruba na úrovni z let 2016-2018. Svou roli ale nadále sehrává i silná poptávka, kterou mohlo podpořit hypoteční „předzásobení“ kvůli plánovanému zpřísnění podmínek pro poskytování tzv. investičních hypoték od dubna letošního roku.
Zatímco poptávka po nemovitostech nevykazuje příliš známek ochlazení, na straně nabídky je situace dále, eufemisticky řečeno, neutěšená. Počet nově vydaných stavebních povolení na rezidenční výstavbu byl loni vůbec nejnižší od roku 2002, od kdy máme k dispozici data.
A teď konkrétní čísla: zatímco v roce 2021 bylo vydáno 18 745 stavebních povolení na novou výstavbu, loni to bylo pouze 10 607, tedy více než 40% pokles. Počet stavebních povolení klesá již čtvrtým rokem v řadě, což ukazuje na přetrvávající problémy s povolovacími procesy a také na neúspěšnou digitalizaci stavebního řízení. Co to znamená v praxi? Výrazný problém na straně nabídky, který se v příštích letech projeví pomalejším tempem nové výstavby.
I proto letos znovu odhadujeme svižný růst cen v rozmezí 8-9 % v případě širokého indexu cen bytových nemovitostí. Oproti dvoucifernému tempu růstu v roce 2025 tak přijde jen mírné zvolnění napětí.
To vše má za následek další pokles dostupnosti vlastnického bydlení. Alternativa v podobě nájemního bydlení ale také rychle zdražuje – v lednu meziročně o 6,3 %, a to právě z důvodu rostoucí poptávky neuspokojené na trhu vlastnického bydlení. Navzdory svižnému růstu HDP tak zůstává nemovitostní trh jedním z nejbolestivějších problémů české ekonomiky. A vzhledem k výhledu na nejbližší roky i jedním z nejvíce frustrujících, zejména pro generaci mileniálů a „zetkařů“.