Česká inflace poklesla přesně podle našich předpokladů v únoru z 1,6 % na 1,4 % a překvapila trh i ČNB předpokládající stabilní inflaci.
Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,7 % (včetně tabáku) a meziroční potravinovo-tabáková inflace zpomalila na 4 %. To není velké překvapení a vzhledem k poklesu cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména mlékařů) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků. Za celý rok 2026 počítáme s průměrným růstem cen potravin okolo 1 %.
Na druhé straně vidíme dál relativně výraznou deflaci v segmentu neenergetického zboží (meziročně -0,7 %), stabilní deflaci v energiích (meziročně -7,8 %) a jen velmi lehce zvolňující inflační momentum ve službách (meziročně + 4,5 %, klouzavé momentum +4,2 %).
V nejbližších měsících by inflace měla zůstat relativně stabilní, na jaře může teoreticky lehce vzrůst, aby pak v průběhu léta výrazněji poklesla a dosáhla pravděpodobně svých letošních minim v průběhu srpna (okolo 1,1 %). Za celý rok 2026 dál předpokládáme průměrnou inflaci na úrovni 1,4 %.
Dál také platí, že letošní nízká inflace může psychologicky působit na část bankovní rady a vést ve finále k mírnému poklesu úrokových sazeb ze stávajících 3,5 %. My zatím ponecháváme náš výhled na úrokové sazby stabilní, především kvůli zvýšené dynamice inflace ve službách, zvýšenému růstu mezd a výraznější rozpočtové expanzi.
Současně probíhající konflikt s Íránem vnímáme pro Evropu více jako „inflační“ než „růstové“ riziko, které ve finále může bankovní radu ČNB od poklesu sazeb odrazovat. Na druhou stranu, pokud by měla dynamika inflace ve službách pozvolna odeznívat, stejně tak jako mzdové tlaky, bude určitě eventuální pokles sazeb v letošním roce vážně ve hře. I proto budeme na konci tohoto týdne bedlivě sledovat výsledek českých mezd za čtvrtý kvartál uplynulého roku.v