komentář doplněn
Průmyslová výroba v dubnu meziročně vzrostla o 8,2%, což překonalo naše očekávání (6,5%) i konsensus trhu (5,7%). Dubnový růst průmyslové produkce je nejvyšší za posledních 9 měsíců. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů činí zvýšení produkce 5,9%.
Za růstem průmyslové produkce stojí již tradičně silná odvětví - výroba elektrických a optických přístrojů a gumárenský a plastikářský průmysl podporovaný domácím i zahraničním automobilovým průmyslem. Opět se podařilo výrazně zvýšit růst tržeb z vývozu průmyslové produkce. Vliv nových výrobních kapacit s vysokým exportním potenciálem, který je důsledkem předchozích přímých zahraničních investic, tak již potvrdily nejen údaje o zahraničním obchodu, ale také data o průmyslové produkci.
Průmyslová data nabízí optimistický pohled na vývoj české ekonomiky. Produkce, tržby, vývoz a produktivita práce rostou a dokonce rostou rychleji než v předchozích měsících. Kromě odvětví, která jsou dlouhodobě v útlumu (kožedělný průmysl) a kde jsou měsíční data o produkci poměrně proměnlivé (chemický a farmaceutický průmysl a těžba uhlí), se produkce zvýšila ve všech odvětvích. Na růstu průmyslové produkce se podílela dlouhodobě úspěšná odvětví zaznamenávající dlouhodobě dvouciferné přírůstky výroby - elektrické a optické přístroje (+21,7%) a gumárenský a plastikářský průmysl (26,3%). Z pohledu celkového indexu průmyslové produkce je však nejvýznamnější návrat výroby automobilů k solidním přírůstkům produkce (13,7%). Výroba dopravních prostředků totiž představuje největší domácí průmyslové odvětví, co se týče objemu produkce. Opomenout však nelze ani pozitivní vývoj v potravinářském průmyslu (4,0%) a hutním průmyslu (7,1%), jež představují také relativně důležitá odvětví.
Příznivě se vyvíjí také relace mezd a produktivity práce. Průměrná mzda se zvýšila o 8,0%, reálně o 4,7%. Produktivita práce však vzrostla o 10,1%. Předstih tempa růstu produktivity práce před růstem reálných mezd není jen záležitostí dubna, ale dlouhodobým trendem. Nicméně k udržení růstu produktivity práce, nízkých produkčních nákladů a konkurenceschopnosti produkce na zahraničních i domácích trzích musí průmyslové firmy často sáhnout po snížení počtu zaměstnanců. K poklesu počtu zaměstnanců došlo ve většině odvětví. Výjimkou je výroba dopravních prostředků, gumárenský a plastikářský průmysl a papírenský průmysl. Tlak na snižování výrobních nákladů výrazně zvyšuje posílení kurzu koruny vůči euru. Nižší korunové tržby z vývozu, jako důsledek apreciace kurzu, se tak nemusí nutně projevit poklesem produkce, ale snížením počtu zaměstnanců a horšími hospodářskými výsledky exportních firem, což omezuje jejich možnosti investovat do jejich další rozvoje.
Pro celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 5,0%. V loňském roce průmyslová výroba zvýšila o 5,4%.
David Marek