Do centra pozornosti mnoha lidí, médií a předvolební propagace se dostává srovnávání ekonomické úrovně ČR a ostatních zemí, zejména Evropské unie. Na toto téma bylo zaměřeno již několik našich předchozích analýz. Podívejme se však na tuto problematiku z trochu méně obvyklého úhlu pohledu.
Často se objevují otázky typu: "Kdy dosáhneme životní úrovně Evropské unie". Jenže jak definovat životní úroveň? Dále v textu se omezíme pouze na ekonomické aspekty lidského života. Ekonomové většinou pracují s hrubým domácím produktem. Problém je v tom, že HDP není úrovňovou (stavovou) proměnnou, ale tokovou statistikou, stejně jako platební bilance, či státní rozpočet. Zatímco pro státní rozpočet existuje úrovňová proměnná reprezentující vývoj státních financí ve všech předchozích letech, vládní dluh, pro ekonomickou životní úroveň však žádná měřená statistika není.
Analogií k hrubému domácímu produktu je např. roční rodinné hospodaření, tedy součet všech pořízených spotřebních statků a úspor. Reprezentuje tento roční výčet předmětů naši životní úroveň? Nemovitosti, automobily a jiné zboží dlouhodobé spotřeby a větší hodnoty si obvykle nepořizujeme každý rok. Stejně na konci každého roku nevyhodíme úplně vše, co máme, abychom to mohli příští rok znovu koupit. Životní úroveň tak spíše charakterizuje součet všech námi získaných statků a vytvořených úspor během celého našeho života. Ze stejného důvodu není hrubý domácí produkt správnou reprezentací životní úrovně. Z ekonomického pohledu by bylo vhodnější pracovat s bohatstvím na jednoho obyvatele. Ekonomické modely sice pracují s termínem bohatství, statistické úřady však takovou proměnnou většinou nepočítají.
A nyní se již dostáváme k jádru věci. Pokud bychom totiž za reálnou konvergenci považovali konvergenci bohatství na obyvatele, byly by výsledky konvergenčních scénářů zcela odlišné. Názorně je rozdíl mezi konvergencí hrubého domácího produktu na obyvatele a konvergencí "životní úrovně" (bohatství na obyvatele) ilustrován
grafem č. 1. Předpokládejme, že se nyní nacházíme v čase t(0). V tomto okamžiku je HDP na obyvatele i bohatství na obyvatele v ČR nižší než v EU. Předpokládejme také, že bohatství na hlavu se každoročně zvyšuje o vytvořený HDP na hlavu. Dále předpokládejme, že HDP na obyvatele v ČR poroste rychleji než v EU. Sklon křivky reprezentující vývoj HDP na obyvatele v ČR je na grafu vyšší než sklon stejné křivky pro EU. Při zvolených parametrech bychom měli v čase t(1) dosáhnout úrovně stejné úrovně HDP na obyvatele jako EU. Pro zajímavost podle našich experimentálních výpočtů by k tomuto okamžiku mělo dojít někdy kolem roku 2030. Končí tímto bodem reálné konvergence? Nikoli. Naopak v tomto bodě je rozdíl mezi bohatstvím na obyvatele v ČR a EU nejvyšší. Jak je vidět na grafu, rozdíl mezi těmito proměnnými v čase t(1), úsečka b, je větší než rozdíl v čase t(0), úsečka a. Tento stav je dán tím, že až do bodu t(1) roste bohatství na obyvatele v EU rychleji než v ČR díky větším přírůstkům HDP na hlavu. V bodě t(1) tedy reálná konvergence nekončí, nýbrž začíná. Vývoj až do bodu t(1) představuje divergenci životní úrovně.
Příkladem z praxe je Irsko. Tato malá ostrovní ekonomika dosáhla v roce 2000 hrubého domácího produktu na obyvatele (přepočteného podle parity kupní síly) o 13% převyšujícího německý hrubý domácí produkt. Irsko se v roce 2000 zařadilo v rámci EU na třetí místo za Lucembursko a Dánsko. Přesto pokud navštívíte Irsko, nebudete mít pocit, že by jejich životní úroveň přesahovala průměrnou životní úroveň v Německu.
Podíváme-li se na životní úroveň v různých částech světa, musíme uznat, že jsme na tom stále velmi dobře a rozdíl mezi životní úrovní v ČR a EU je relativně malý. "Konvergenční" proces začíná obdobím divergence, nejen v ČR, ale také v ostatních zemích střední a východní Evropy a ČR má stále druhou nejlepší výchozí pozici po Slovinsku.
Tuto a další analýzy v pdf formátu naleznete ZDE.
David Marek