Ke konci loňského roku vydala European Private Equity & Venture Capital Association studii zaměřenou na úspěšné investice a divestice ze společností ve střední a východní Evropě. Zjistila v ní, že v roce 2003 bylo fondy z oblasti private equity získáno k investování v České republice celkem 93,8 mil. EUR. Celkem 39.,4 mil. EUR bylo investováno do konkrétních projektů, zajímavou otázkou však je, do jakých typů investic tyto prostředky šly.
Z celkového objemu investic 65 % bylo investováno do rozvojových investic v porovnání s 32 % investic do společných odkupů firem v týmu s managementem, tedy do projektů, které jsou svým zaměřením spíše pokračováním ve stávající strategii. Jde o relativně ojedinělý jev v regionu - jak v Polsku (22,5% podíl expanzí na celkových investicích), tak v Maďarsku (18%), převažují manažerské odkupy anebo jiné typy odkupů.
Ačkoli jsou transakce uskutečněné finančními investory typu private equity pouze podmnožinou prodejů a odkupů společností na trhu celkem, jsem toho názoru, že jde o relativně průkazný obrázek současných trendů v oblasti fúzí a akvizic. Tento trend se také potvrzuje na transakcích organizovaných a vedených společností Patria Finance, a.s.. Jaké jsou hlavní rysy těchto „expanzních transakcí“ a co je na nich lákavé?
Nejdříve několik společných charakteristik předmětných společností:
* Kvalitní společnost operující na trhu cca 10-15 let, většinou začala „z nuly“ po roce 1990.
* Vlastněna skupinou fyzických osob, některé z nich se stále aktivně podílejí na jejím řízení.
* V současnosti jedna ze tří vedoucích firem na daném trhu.
* Již 1-2 roky je společnost ve „zralém“ stádiu rozvoje, tj. růst se zpomalil či stagnuje, dochází ke konkurenčnímu tlaku na hrubé i provozní marže a nákladovou optimalizací se jen těžko nachází prostor pro další rozvoj.
Velikost či výše tržeb nemusí být určující veličinou – jsou sektory, kdy se organický rozvoj může zastavit již na úrovni kolem cca 500 mil. Kč tržeb (např. specializovaná výroba), jinde, např. v obchodních činnostech, lze růst až nad hranici cca 1 mld. Kč.
Tato společnost může mít v zásadě tři strategické možnosti:
a) expandovat mimo oblast své působnosti a rozšířit portfolio o nové produkty pouze částečně související se současnou náplní podnikání
b) replikovat stávající obchodní model a založit či odkoupit obdobnou společnost na jednom či více ze strategických zahraničních (např. východoevropských) trhů
c) spojit síly s oborovým zahraničním konkurentem či oborovým partnerem, prostřednictvím něho proniknout na nové trhy a své portfolio obohatit o partnerovy produkty.
Tyto strategie se velmi úzce prolínají s cíli strategických či finančních investorů a jsou jimi proto aktivně vyhledávány. Přednosti takového spojení:
* Investice společně s partnery, kteří jsou špičkou ve svém oboru a společně mohou vést silnější celek s doplňkovým sortimentem produktů a služeb, což výrazně eliminuje rizika samostatné expanze a umožňuje spojení středních společností bez dominantního vlivu jedné firmy;
* Pro partnera jde o možnost rozšíření či přesunutí výrobních kapacit ze zahraničí do České republiky a popř. společně dále na východ. Tato strategie je vhodná zvláště tam, kde se jedná o produkty s vysokou přidanou hodnotou a podstatnými výrobními a dopravními náklady, cílem je optimalizace výrobní základny pro celý region;
* Komplementarita sortimentu produktů a další technologický rozvoj značky;
* Obnovení růstu společnosti a dalších zdrojů zisku.
Věříme proto, že význam „expanzních“ transakcí v České republice poroste a že se tento model stane ještě více vyhledávaným a atraktivním řešením pro úspěšné domácí společnosti.