Komentář doplněn
Počet osob hledajících zaměstnání se v minulý měsíc zvýšil o 24.000 na 541.000. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání stoupl téměř o 31.000. Míra nezaměstnanosti podle původní metodiky vyšplhala na 10,3 % z 9,9 % v listopadu, podle nového způsobu výpočtu na 9,5 % z 8,9 % v listopadu.
Prosincová nezaměstnanost je i není překvapením. Údaj podle původní metodiky beze zbytku naplnil očekávání. Zvýšení míry nezaměstnanosti podle nové metodiky ovšem předčilo všechny prognózy na českém trhu. Důvod tkví ve skutečnosti, že změna počtu dosažitelných uchazečů je o 7.000 osob vyšší než změna celkové počtu osob registrovaných na úřadech práce. Tato disproporce patrně do jisté míry souvisí s ukončením povinné základní vojenské služby. Branci ve výkonu základní vojenské služby, nejsou podle nové metodiky počítáni jako dosažitelní uchazeči o zaměstnání, byť by byli registrováni na úřadu práce. Po opuštění armády se stali dosažitelnými a zatížili míru nezaměstnanosti podle metodiky, zatímco původní míra nezaměstnanosti byla tímto faktorem neovlivněna.
Zajímavou informaci přináší také údaje o počtu uchazečů pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. V říjnu, kdy vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, se počet osob pobírajících tuto dávku velmi výrazně snížil (po očištění o obvyklý sezónní pohyb zhruba o 60.000 osob). V listopadu a prosinci se jejich řady sice opět rozšířily v souladu se vzestupem celkové nezaměstnanosti, ovšem stále zůstávají výrazně nižší než před rokem, zatímco míra nezaměstnanosti je prakticky totožná. Nový zákon o zaměstnanosti odřízl od dávek v nezaměstnanosti především absolventy škol bez praxe (přesněji bez alespoň odpracovaného jednoho roku v posledních třech letech). Výsledkem je kromě snížení počtu osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti také zvýšení průměrné výše poskytovaného příspěvku. V prvních třech čtvrtletích se jeho průměrná výše pohybovala kolem 3 300 Kč, v posledních třech měsících je průměr asi o 1 500 Kč vyšší.
Důležitější informaci než vliv armády na různá měřítka nezaměstnanosti přináší sezónně očištěná data. Podle našeho výpočtu dosáhla míra nezaměstnanosti po sezónním očištění 10,19 %, což je o 0,08 procentního bodu více než na konci listopadu. Zatímco v souvislosti s říjnovými a listopadovými výsledky se dalo mluvit o přešlapování trhu práce na místě, prosinec přinesl obrat a míra nezaměstnanosti se zvýšila. Perioda klesající nezaměstnanosti měla v české ekonomice jepičí život. Trvala jen od dubna do září. Tento vývoj dokazuje, že příčinou nezaměstnanosti jsou především strukturální problémy na trhu práce a nikoli cyklické výkyvy ekonomiky. Míra nezaměstnanosti přestala klesat i přes poměrně svižný hospodářský růst, alespoň na české poměry. Za slovy strukturální problémy se skrývá nadměrná regulace trhu práce ze strany státu, nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce na úrovni oborů i regionů a nefunkční trh nájemního bydlení paralyzovaný regulovaným nájemným, ale i past chudoby vytvořená systémem daní a sociálních dávek. Ve hře o nižší nezaměstnanost je nyní na tahu vláda, ekonomika už udělala vše, co mohla.