Aktualizováno Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k rychlejšímu růstu. Podle předběžného odhadu vzrostl HDP mezikvartálně o 0,4 %, zatímco na začátku roku ekonomika přidala jen 0,2 %. V meziročním srovnání růst dosáhl 2,0 %. Výsledek lehce zaostal za naším i tržním konsenzem, ale celkově potvrzuje, že česká ekonomika zůstává relativně odolná vůči nepříznivým dopadům blízkovýchodního konfliktu.
Detailní struktura HDP zatím není k dispozici, ale komentář statistického úřadu naznačuje, že hlavními tahouny mezičtvrtletního růstu byly spotřeba domácností a zahraniční poptávka.
Spotřebu domácností dále podporuje růst reálných příjmů a stále dobrá nálada mezi spotřebiteli, což v posledních měsících potvrzují i rostoucí maloobchodní tržby. Na rozdíl od prvního čtvrtletí se tentokrát dařilo zahraničnímu obchodu, pravděpodobně díky kombinaci stále solidního růstu vývozů a již méně výrazného růstu dovozů. Slabší dovozy přitom mohou odrážet opatrnější investiční aktivitu, která je typicky dovozně náročná a ve druhém čtvrtletí hospodářský růst brzdila. Právě ve slabší investiční aktivitě firem se tak mohla projevit vyšší nejistota spojená s blízkovýchodním konfliktem, tedy jedním z hlavních kanálů jeho dopadu do české ekonomiky.
Po slabším začátku roku tak česká ekonomika znovu nabírá tempo. Pro celý letošní rok očekáváme růst tuzemské ekonomiky okolo 2 %, což by vzhledem k nepříznivému vnějšímu prostředí byl solidní výsledek. Rizika jsou však stále vychýlená spíše negativním směrem. Tím hlavním zůstává znovu eskalující konflikt na Blízkém východě, kvůli čemuž rostou na světových trzích ceny energetických komodit. Platí přitom, že čím déle konflikt potrvá a čím déle zůstanou ceny energií zvýšené, tím výraznější bude jeho průsak do inflace i hospodářského růstu.