Bankovní komise amerického Senátu žádá SEC, aby prošetřila, zda banky jako Citigroup Inc. nebo Merrill Lynch & Co. nepoužívaly své podílové fondy jako "žumpu" na akcie, které upisovaly pro své klienty během posledních 3 let. Senátor Richard Shelby - mluvčí uvedené komise a republikán z Alabamy - byl poněkud znepokojen informacemi, jež 29. dubna přinesla agentura Bloomberg a které tvrdily, že až 30 % akciových pozic bankovních podílových fondů obsahovalo akcie firem, které byly klienty dané banky. Mimo fondy bank jako Citigroup a Merrill Lynch se zpráva také zabývala fondy Morgan Stanley a Credit Suisse First Boston. Fondy těchto bank v mnoha případech držely akcie firem, jejichž hodnota propadla až o 99 % - podle mnoha spekulací jenom proto, že šlo o klienty banky.
Mercer Bullard, právník SEC v letech 1996-2000 a současný profesor práva na University of Mississippi, vyjádřil přesvědčení, že SEC senátoru Shelbymu jistě vyhoví. Dle jeho vlastních slov - "Pokud si o to senátor řekne, bude mu vyhověno". Mluvčí banky Citigroup se k celé kauze odmítl vyjádřit, stejně jako mluvčí Morgan Stanley a Credit Suisse First Boston. Tiskový mluvčí Merrill Lynch nebyl k dosažení. V reakci na původní informace (tj. ty, které byly publikované 29. dubna agenturou Bloomberg) mluvčí bank shodně tvrdili, že jejich portfoliomanažeři ve svých nákupních rozhodnutích nebyli nijak ovlivněni faktem, že dané firmy patří mezi klienty banky. Mluvčí Citigroup dodala, že banka velmi striktně zapověděla komunikaci týkající se investic mezi portfoliomanažery a divizí zajišťující úpis akcií. Manažeři Merrill Lynch nakupovali podle mluvčí banky pouze a jedině na základě úvahy o budoucí výnosnosti dané investice. Podle Credit Suisse manažeři vždy plnili ve vztahu k podílníkům zákonné povinnosti.
Statistika ale hovoří trochu jinak. Fondy, spravované výše uvedenou pěticí bank, se mezi roky 2001-2003 umístily až ve druhé polovině 549 sledovaných fondů v USA (zdroj: Lipper Inc.). Fondy Citigroup a CSFB byly nejhorší a umístily se až v poslední třetině. Fondy firmy Smith Barney (divize Citigroup Inc.) ztratily průměrně 3.1 % a dosáhly jen na 365. příčku, fondy CSFB jsou ještě níže (344.). Morgan Stanley obsadil 226. a 385. příčku, Merrill Lynch je na 276. pozici.
V roce 2003 banky jako Morgan Stanley, CSFB, Merrill Lynch a sedm dalších makléřských firem zaplatilo 1.4 miliardy dolarů jako kompenzace, resp. odškodné ve věci nařčení, že analytici používali své analýzy jako marketingový nástroj k získávání klientů, a jejich objektivita tak byla kompromitována. Tato pokuta byla výsledkem vyšetřování, jež se rozběhlo v roce 2000 a na základě něhož newyorský prokurátor Eliot Spitzer odhalil vážné trhliny tzv. "čínských zdí".
Podle Edwarda Siedla, bývalého žalobce americké SEC, jde v současném případě o podobný konflikt zájmů - nyní ale mezi bankami a jimi vlastněnými podílovými fondy. Podle jeho názoru bankovní fondy kupovaly akcie firem, na nichž se mateřská banka podílela jako upisovatel, ve snaze ukázat podporu firmě i v okamžiku propadu jejich akcií. Fondy držely akcie takovýchto firem i během jejich poklesu (mnohdy i o 99 %) v letech 2001-2002, mnohé z těchto firem nikdy za dobu své existence nevykázaly zisk. 9 fondů spravovaných Citigroup drželo v prosinci roku 2001 9.4 milionu kusů akcií (cca 5 %) firmy Genuity Inc. - internetového providera z Massachusetts. V té době firma nevydělávala ani cent zisku a stála pouhých 11 měsíců před bankrotem. IPO firmy bylo v roce 2000, Citigroup byla jedním z členů upisovacího konsorcia.
V září roku 2001 držel Merrill Lynch Global Technology Fund 334 100 kusů akcií ztrátové firmy Homestore Inc. Merrill Lynch byl jedním z manažerů IPO této firmy. NAV fondu propadlo od března roku 2000 do konce roku 2002 o 85 %. V rámci portfolia bylo 33 % držených akcií mezi roky 1999 a 2002 z řad firem, které byly klienty divize investičního bankovnictví banky Merrill Lynch.
Morgan Stanley Technology Fund byl nejhorší technologický fond v roce 2001, pět z deseti největších pozic fondu patřilo v roce 2001 firmám, jež daly bance vydělat také v jiných oblastech.
Petr Žabža, Patria Direct
(zdroj: Bloomberg)