V Británii je drahý nábytek, v Dánsku zase talíře a pečivo. Zelenina a mléko se prodraží v Irsku, čokoláda a marmeláda zase ve Švédku. Kde je ale v Evropě (budoucí EU-25) celkově nejdráže a nejlevněji?
Odpovědi jsou samozřejmě relativní. Pokud jde o to, zda je pro českého turistu draho ve Francii, jsou pro něj důležité ceny v ČR ve Francii a kurz koruny k euru. V absolutní podobě tuto informaci obsahuje index cenové hladiny, který jsme uvedli v článku ČR v EU-25: srovnávání ekonomických statistik po rozšíření EU. Z tohoto pohledu jsou nejdražší skandinávské země, Velká Británie a Irsko. Na druhém pólu je Slovensko, ČR, Maďarsko a pobaltské země.
Drahotu nebo láci lze ovšem také poměřovat vzhledem k ekonomické vyspělosti země, což je poněkud neodborné vyjádření pro relaci reálného směnného kurzu a HDP. Souvislost mezi úrovní cenové hladiny a výší HDP na hlavu (podle parity kupní síly) funguje na vzorku zemí budoucí EU-25 poměrně spolehlivě. Vyloučit se jen musí Lucembursko s "evropskými" cenami a příjmy odpovídajícími koncentraci bankovních domů a investičních společností. Korelační koeficient mezi cenovou hladinou a HDP na obyvatele dosahuje hodnoty 0,88. Těsnost vztahu dokumentuje také následující graf.
Obr. 1: Ceny a HDP/obyv.
 |
Relativní drahotu či láci vzhledem k výkonnosti ekonomiky znázorňuje vzdálenost jednotlivých zemí od přímky v obr. 1. Tato přímka je grafickou reprezentací výsledku regrese mezi cenovou hladinou a ekonomickou vyspělostí. Procentní odchylky skutečných cenových hladin od regresní přímky ukazuje obr. 2. Největší zápornou procentní odchylku od této přímky vykazuje cenová hladina v ČR, tj. ceny v ČR nebo směnný kurz koruny jsou nepřiměřené vzhledem k vyspělosti českého hospodářství. ČR je z tohoto pohledu nejlevnější zemí budoucí EU-25 (tj. zemí s nejvíce podhodnoceným reálným směnným kurzem)! České zboží a služby by měly relativně zdražit, buď růstem cen, nebo posílením kurzu, jež by zdražilo český vývoz. Cenová hladina by se musela zvýšit zhruba o třetinu, aby konstelace ekonomické výkonnosti, cen a směnného kurzu odpovídala regresní závislosti zjištěné na vzorku 24 zemí EU-15 a ACC-10.
Obr. 2: Odchylky cenových hladin od modelu
Zdroj: Patria Online
Skutečnost, že cenová hladina v ČR je nižší, než by odpovídalo ekonomické výkonnosti, s sebou přináší riziko, že cenová konvergence (apreciace reálného směnného kurzu) bude rychlejší než reálné přibližování výkonnosti hospodářsky vyspělejších zemí EU. Jinými slovy, kurzový polštář, který měl podržet českou ekonomiku v průběhu její transformace, je stále ještě silně nafouknutý, tj. koruna reálně podhodnocená. Pokud by k posunu ČR na přímku v obr. 1 měla posloužit pouze změna nominálního směnného kurzu, musel by kurz koruny k euru posílit z dnešních 32 CZK/EUR na 24 CZK/EUR. Další posilování koruny by potom mělo následovat díky rozdílu v tempech růstu produktivity práce a HDP. "Convergence play" teprve začíná …
David Marek