následuje úplné znění záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 30. října
Bankovní radě byla předložena říjnová velká situační zpráva, obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin.
Meziroční inflace v září opustila záporné hodnoty, tento obrat byl ovšem méně výrazný než bylo očekáváno. Jedná se zejména o důsledek meziročního poklesu cen potravin a nižšího růstu korigované inflace. Vnější nákladové faktory v kombinaci s kursovým vývojem způsobily ve třetím čtvrtletí mírný meziroční růst dovozních cen. Zastavil se meziroční pokles cen průmyslových výrobců a došlo k růstu cen výrobců zemědělských. Ve srovnání s červencovou prognózou však dochází v prostředí absence poptávkových tlaků vyjádřeném zápornou mezerou výstupu k pomalejšímu promítání nákladových faktorů do inflace.
Prognóza předpokládá postupné zrychlování meziroční inflace do spodní poloviny inflačního cíle v horizontu nejúčinnější transmise. Za tímto vývojem stojí postupné odeznívání dezinflačního působení nákladových faktorů a očekávané úpravy nepřímých daní. Oproti červencové predikci byla trajektorie inflace přehodnocena směrem dolů, zejména v krátkodobém horizontu.
Důležitým faktorem úpravy prognózy ve srovnání s červencovou predikcí bylo ztlumení intenzity přenosu nákladových vlivů do inflace a částečné snížení odhadu sekundárních inflačních dopadů plynoucích z očekávaného zvýšení nepřímých daní. Třetí faktor úpravy predikce inflace spočívá ve snížení trajektorie regulovaných cen v nejbližších čtyřech čtvrtletích.
Predikce ekonomického růstu se výrazně nezměnila. Pro letošní rok bylo tempo růstu korigováno mírně nahoru na 2,8% a na úrovni kolem 3% by se mělo pohybovat i v roce 2004. Prognóza i nadále očekává změnu struktury ekonomického růstu. V letošním roce je růst tažen zejména spotřebou domácností. V roce 2004 se očekává v reakci na zpomalování dynamiky reálných disponibilních příjmů jisté utlumení tempa spotřeby domácností. Současně se ovšem předpokládá oživení investiční aktivity tažené zejména obnovením hospodářského růstu v zahraničí. Zahraniční oživení spolu s uvolněnější kursovou složkou měnových podmínek by také mělo vést ke kladnému příspěvku čistého exportu k růstu HDP. Vládní spotřeba bude v průběhu roku 2004 ovlivněna očekávanou reformou veřejných financí. Celkově tak prognóza v horizontu nejúčinnější transmise nepředpokládá realizaci významnějších poptávkových tlaků na inflaci.
Alternativní scénáře zohledňovaly nejistotu ohledně tempa rovnovážné reálné kursové apreciace a úrovně reálných rovnovážných úrokových sazeb. Ve srovnání se základním scénářem prognózy implikovaly alternativní scénáře poněkud vyšší trajektorii úrokových sazeb.
S říjnovou prognózou jsou konsistentní úrokové sazby těsně pod 2% a jejich mírný růst od druhé poloviny roku 2004.
Bankovní rada navázala na prezentaci situační zprávy diskusí nové prognózy a rizik s ní spojených. Celkově panovala shoda na tom, že ekonomika se nachází v nízkoinflačním prostředí charakterizovaném absencí výraznějších inflačních tlaků. Rizika prognózy byla členy bankovní rady vnímána jako přibližně vyrovnaná.
Jako argument pro ponechání úrokových sazeb opakovaně zaznělo, že končí období dezinflačních nákladových vlivů a vývoj řady indikátorů tuto tezi podporuje (neutrální až mírně proinflační dovozní ceny, zastavení deflace cen průmyslových výrobců, růst cen potravin, uvolněnější kursové podmínky apod.). Blíží se tak bod postupného obratu ve vývoji meziroční inflace. Současně bylo ovšem argumentováno, že v ekonomice nadále přetrvává nízkoinflační prostředí.
Pozornost byla věnována taktéž změnám strukturálního charakteru, které mohou významně ovlivňovat inflaci. Zazněl názor, že měnová politika nemůže strukturální vlivy bezprostředně kompenzovat.
Nejistoty přetrvávají i nadále kolem vývoje v zahraničí. Jakkoliv se očekávání ohledně ekonomického růstu a inflace v zahraničí nijak výrazně oproti červencovým informacím nezměnila, někteří členové bankovní rady považují naplnění těchto předpokladů za pravděpodobnější než dříve. Naproti tomu zaznělo, že zahraniční oživení je stále křehké a jeho počátek může být i nadále oddalován. Za proinflační riziko jsou považovány dopady případného přeřazení služeb pohostinství a veřejného stravování do základní sazby DPH. Zazněl názor, že poté, co pomine proinflační efekt růstu některých daňových sazeb, může inflace opět klesnout zpět pod inflační cíl.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2%. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek