Ministr financí Bohuslav Sobotka poskytl serveru www.patria.cz exkluzivní rozhovor o reformě veřejných financí. Čeho se bude týkat druhá fáze rozpočtové reformy a jaké fiskální dopady lze očekávat? Jaká úroveň strukturálního schodku představuje stabilizovaný fiskální systém? Je fiskální statistika dostatečně transparentní? Bude česká 24% sazba daně z příjmů právnických osob schopná konkurovat slovenské 19%?
Patria Online:
První fáze reformy veřejných rozpočtů je již téměř na světě a údajně se začíná pracovat na fázi další. Čeho se bude týkat a jaké fiskální dopady lze očekávat? Doznají úpravy již dříve oznámené cílové hodnoty pro schodky státního rozpočtu a veřejných rozpočtů?
Bohuslav Sobotka:
Druhá fáze reformy se zaměří na zdravotní a důchodový systém. Také by měly proběhnout další změny v daňových zákonech směrem k větší transparentnosti, spravedlnosti a efektivitě daňového systému. Poslední oblastí jsou další opatření proti šedé ekonomice. Změny ve zdravotním a důchodovém systému jsou během na dlouhé trati a fiskální dopady změn by v prvních letech měly být neutrální. Důležité je obrácení nepříznivých trendů a stabilizace těchto systémů. Opatření omezující šedou ekonomiku by měla vést k zlepšení výběru daní, aniž by to pro poctivé občany znamenalo zvýšení daňové zátěže.
Patria Online:
Podle Střednědobého rozpočtového výhledu zpracovaného ministerstvem financí by se měl HDP v příštím roce zvýšit o 2,8%, v roce 2005 o 3,2% a v roce 2006 dokonce o 3,6%, což je více než většina dnešních odhadů tempa růstu potenciálního produktu. Postupně by tedy mělo docházet k uzavírání mezery výstupu (output gapu). Podle odhadů ČNB z července letošního roku by se měla mezera výstupu uzavřít v polovině roku 2005. To ale při uvedených parametrech znamená, že strukturální deficit veřejných rozpočtů bude v roce 2006 vyšší než 4% HDP. Jaká úroveň strukturálního schodku podle Vás představuje stabilizovaný fiskální systém? Kdy této úrovně dosáhneme?
Bohuslav Sobotka:
Vaše úvaha je v pořádku. Podle našich výpočtů (viz. Předvstupní hospodářský program) bude cyklicky očištěné saldo činit cca. 4.1 % HDP. Tuto úroveň deficitu nelze samozřejmě považovat za dlouhodobě udržitelnou, protože při této výši deficitu by i při rozumném růstu ekonomiky docházelo k růstu podílu dluhu na HDP (samozřejmě za předpokladu, že průměrná úroková míra z dluhu bude vyšší než tempo růstu HDP, což v dlouhém období platí), což by dříve či později mělo negativní dopady na makroekonomickou rovnováhu.
Navíc, na ČR se ihned po vstupu do EU vztahují pravidla Paktu stability a růstu (ale bez možnosti uvalení sankcí), které požadují po členských zemích strukturálně vyrovnané veřejné rozpočty (close to balance or in surplus rule), tj. cyklicky očištěný deficit by měl být zhruba blízký nule. V případě, že země má vysoký deficit, měla by usilovat o jeho snížení, přičemž za dostatečné úsilí se považuje jeho snižování o minimálně 0.5 % HDP ročně.
Fiskální konsolidace, jejíž první etapa je naplánovaná na období do roku 2006, povede k průměrné redukci deficitu (i cyklicky očištěného) o více než 0.5 % HDP ročně (období 2004 - 2006). Samozřejmě, že se i s ohledem na možnost vhodného načasování přijetí eura předpokládá, že fiskální konsolidace bude pokračovat i po roce 2006. Maastrichtské kritérium vládního deficitu by tak mohlo být splněno někdy v letech 2007 - 2008.
Na otázku, jaká úroveň strukturálního deficitu představuje stabilizované veřejné finance, nelze odpovědět jednoznačně: podle pravidel Paktu stability a růstu to je nulový strukturální deficit. Na základě kalkulace tzv. udržitelného primárního deficitu (podle. Blancharda a Buitra) to je primární přebytek cca. 0.3 % HDP (při parametrech: vládní dluh 25 % HDP, tempo růstu reál. HDP 3 % a reálná úroková míra 4 %), čemuž by odpovídal deficit cca. 1 % HDP; při kalkulaci tzv. cyklické bezpečnostní rezervy lze považovat za únosný deficit cca. 2 % HDP (tj. deficit, který umožní volné působení automatických stabilizátorů, aniž by hrozilo překročení maastrichtského limitu pro deficit ve výši 3 % a tudíž i sankce, pokud bychom byli v eurozóně).
Na otázku, kdy bude dosaženo "přiměřené" výše deficitu (interval 0 - 2 % HDP), nelze v současné chvíli odpovědět, protože, jak bylo uvedeno výše, plán fiskální konsolidace (a s ním spjaté politické závazky) v současnosti existuje pouze do roku 2006 a jakékoliv úvahy (bez politických závazků) by byly spekulací.
Patria Online:
Kromě několika parametrických úprav se dosud reformní snaha vlády příliš nedotkla důchodovému systému. Považujete za prioritu udržení současného systému průběžného financování doplněného o dobrovolné spoření v penzijních fondech? Lze stabilizovat penzijní systém parametrickými úpravami současného systému? Nebo se podle Vás dočkáme podobně jako Slováci doplnění o pilíř povinných soukromých úspor na penzi?
Bohuslav Sobotka:
Otázka spíše pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož kompetenci je příprava hlubší reformy důchodového systému. V zásadě však lze systém stabilizovat parametrickými změnami.
Patria Online:
Média a voliče zajímá jedna jediná cifra – schodek státního rozpočtu: ovšem díky zařazování mimořádným příjmů a výdajů se jeho hodnota dá do značné míry ovlivnit. Rozpočet na letošní rok byl sestaven v poměrně transparentní podobě, příští rok ovšem do rozpočtových čísel opět výrazně promluví mimořádné položky (deblokace zahraničních dluhů, dřívější platby za licence na provozování sítě UMTS). Kolik bude činit schodek státního rozpočtu bez všech mimořádných položek (včetně úhrady ztráty ČKA)? Považujete fiskální statistiku za dostatečně transparentní?
Bohuslav Sobotka:
Deficit státního rozpočtu na rok 2004 v metodice fiskálního cílení (tj. po odečtení vlivu transformačních operací a čistých půjček) činí 88 mld. Kč. Co se týče transparentnosti státního rozpočtu, jedním z cílů RVF je lepší kontrola veřejných výdajů. Tomu slouží rozpočtové výhledy, výdajové stropy, a také změna sestavování rozpočtů. Na rok 2005 a následující by měly již být rozpočty sestavovány ve struktuře primárně sledující konkrétní činnosti a programy. Připravovaná novela zákona o rozpočtových pravidlech zahrnuje principy výkonnostního rozpočtování a pravidelného hodnocení (auditů) hospodárnosti správců jednotlivých rozpočtových kapitol.
Patria Online:
Slovenský ministr financí v rámci „lanaření“ jihokorejské automobilky Huyndai neopomněl přijít s velmi silným argumentem 19procentní sazby daně z příjmu právnických osob. Domníváte se, že pokles sazby této daně v ČR z 31% na 24% je dostatečný?
Bohuslav Sobotka:
Dle našich propočtů je při současné výši sazeb ČR (31 %) a SR (25 %) rozdíl v efektivní daňové zátěži ve výši zhruba 2,4 procentního bodu při šestiprocentním rozdílu v sazbách daně. Na Slovensku bude od 1. ledna platit jednotná sazba daně z příjmu právnických i fyzických osob ve výši 19 %. Odpovídající sazba daně z příjmu PO v České republice by se pravděpodobně pohybovala mezi 22 - 23 %. Je však třeba připomenout že výše daně z příjmu není jediným kritériem při rozhodování o výběru sídla společnosti. Svou roli hraje celkové ekonomické a podnikatelské prostředí. Přední ratingová agentura Moody's hodnotí Českou republiku spolu s Maďarskem nejlépe z regionu střední Evropy. Naše snížení sazby daně z příjmu považujeme za dostatečné a také realistické – vzpomeňte jaké kritice ze strany odborů náš resort v souvislosti se snižováním DPPO čelil.
Patria Online:
A ještě poslední otázku „z trochu jiného soudku“. Ministerstvo financí Velké Británie připravilo a pravidelně vyhodnocuje pět testů vhodnosti společné evropské měny pro britskou ekonomiku. Připraví Váš resort podobné testy?
Bohuslav Sobotka:
V říjnu byl schválen společný dokument vlády a České národní banky Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Ministru financí bylo uloženo každoročně předkládat vládě ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a guvernérem ČNB vyhodnocení současného a očekávaného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou.
Slovo "test" jsme záměrně v Eurostrategii nepoužívali právě proto, aby zde nevznikaly asociace s britskými pěti testy. Česká republika není Velká Británie nejen pokud jde o vyspělost či sílu ekonomiky, ale také máme jako nově přistupující země k EU vyjednané jiné podmínky. ČR se bude s přistoupením k EU automaticky účastnit třetí fáze HMU, přičemž získá statut členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura, tj. v této fázi nebude členem eurózony. Velká Británie a Dánsko si na začátku maastrichtského procesu vyjednaly tzv. neúčastnickou doložku "opt out clause", a na projektu jednotné měny se nepodílí. I když těch pět britských testů je zdánlivě hodně sofistikovaných (přes 2 tisíce stránek textu), tak stejně to konkrétní rozhodnutí bude pravděpodobně politické.
V tomto duchu tedy resort MF ČR podobné testy nepřipraví, ale jak bylo řečeno výše, primární pro vstup do eurozóny budou hodnocení plnění konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti. To už bylo částečně obsaženo v přílohách schválené Eurostrategie a od příštího roku bude náš resort každoročně zpracovávat vyhodnocovací zprávy.
Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi za rozhovor.
Na adresu info@patria.cz nám můžete také zasílat náměty na další rozhovory. Ke konkrétnímu návrhu osobností můžete připojit také své dotazy na ně.
Předchozí exkluzivní rozhovory na Patria.cz:
Slovensko vs. ČR: dohnat a předehnat?
- Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB (21.10.2003)
Evropská integrace vybudováním měnové unie nekončí - Pavel Kohout, státní tajemník pro evropské záležitosti (13.5.2003)
Konkurence v bankovnictví je nejostřejší, jaká v ČR uvnitř odvětví vůbec existuje - Pavel Kavánek, generální ředitel ČSOB (27.3.2003)
Dotahování cenové úrovně ČR na úroveň EU bude pozvolný proces …
- Zdeněk Tůma, guvernér ČNB (20.2.2003)