Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Sobotka: Maastrichtské kritérium vládního deficitu by mohlo být splněno někdy v letech 2007 - 2008

Sobotka: Maastrichtské kritérium vládního deficitu by mohlo být splněno někdy v letech 2007 - 2008

10.11.2003 13:00
Autor: 

Ministr financí Bohuslav Sobotka poskytl serveru www.patria.cz exkluzivní rozhovor o reformě veřejných financí. Čeho se bude týkat druhá fáze rozpočtové reformy a jaké fiskální dopady lze očekávat? Jaká úroveň strukturálního schodku představuje stabilizovaný fiskální systém? Je fiskální statistika dostatečně transparentní? Bude česká 24% sazba daně z příjmů právnických osob schopná konkurovat slovenské 19%?

Patria Online: První fáze reformy veřejných rozpočtů je již téměř na světě a údajně se začíná pracovat na fázi další. Čeho se bude týkat a jaké fiskální dopady lze očekávat? Doznají úpravy již dříve oznámené cílové hodnoty pro schodky státního rozpočtu a veřejných rozpočtů?

Bohuslav Sobotka: Druhá fáze reformy se zaměří na zdravotní a důchodový systém. Také by měly proběhnout další změny v daňových zákonech směrem k větší transparentnosti, spravedlnosti a efektivitě daňového systému. Poslední oblastí jsou další opatření proti šedé ekonomice. Změny ve zdravotním a důchodovém systému jsou během na dlouhé trati a fiskální dopady změn by v prvních letech měly být neutrální. Důležité je obrácení nepříznivých trendů a stabilizace těchto systémů. Opatření omezující šedou ekonomiku by měla vést k zlepšení výběru daní, aniž by to pro poctivé občany znamenalo zvýšení daňové zátěže.

Patria Online: Podle Střednědobého rozpočtového výhledu zpracovaného ministerstvem financí by se měl HDP v příštím roce zvýšit o 2,8%, v roce 2005 o 3,2% a v roce 2006 dokonce o 3,6%, což je více než většina dnešních odhadů tempa růstu potenciálního produktu. Postupně by tedy mělo docházet k uzavírání mezery výstupu (output gapu). Podle odhadů ČNB z července letošního roku by se měla mezera výstupu uzavřít v polovině roku 2005. To ale při uvedených parametrech znamená, že strukturální deficit veřejných rozpočtů bude v roce 2006 vyšší než 4% HDP. Jaká úroveň strukturálního schodku podle Vás představuje stabilizovaný fiskální systém? Kdy této úrovně dosáhneme?

Bohuslav Sobotka: Vaše úvaha je v pořádku. Podle našich výpočtů (viz. Předvstupní hospodářský program) bude cyklicky očištěné saldo činit cca. 4.1 % HDP. Tuto úroveň deficitu nelze samozřejmě považovat za dlouhodobě udržitelnou, protože při této výši deficitu by i při rozumném růstu ekonomiky docházelo k růstu podílu dluhu na HDP (samozřejmě za předpokladu, že průměrná úroková míra z dluhu bude vyšší než tempo růstu HDP, což v dlouhém období platí), což by dříve či později mělo negativní dopady na makroekonomickou rovnováhu.

Navíc, na ČR se ihned po vstupu do EU vztahují pravidla Paktu stability a růstu (ale bez možnosti uvalení sankcí), které požadují po členských zemích strukturálně vyrovnané veřejné rozpočty (close to balance or in surplus rule), tj. cyklicky očištěný deficit by měl být zhruba blízký nule. V případě, že země má vysoký deficit, měla by usilovat o jeho snížení, přičemž za dostatečné úsilí se považuje jeho snižování o minimálně 0.5 % HDP ročně.

Fiskální konsolidace, jejíž první etapa je naplánovaná na období do roku 2006, povede k průměrné redukci deficitu (i cyklicky očištěného) o více než 0.5 % HDP ročně (období 2004 - 2006). Samozřejmě, že se i s ohledem na možnost vhodného načasování přijetí eura předpokládá, že fiskální konsolidace bude pokračovat i po roce 2006. Maastrichtské kritérium vládního deficitu by tak mohlo být splněno někdy v letech 2007 - 2008.

Na otázku, jaká úroveň strukturálního deficitu představuje stabilizované veřejné finance, nelze odpovědět jednoznačně: podle pravidel Paktu stability a růstu to je nulový strukturální deficit. Na základě kalkulace tzv. udržitelného primárního deficitu (podle. Blancharda a Buitra) to je primární přebytek cca. 0.3 % HDP (při parametrech: vládní dluh 25 % HDP, tempo růstu reál. HDP 3 % a reálná úroková míra 4 %), čemuž by odpovídal deficit cca. 1 % HDP; při kalkulaci tzv. cyklické bezpečnostní rezervy lze považovat za únosný deficit cca. 2 % HDP (tj. deficit, který umožní volné působení automatických stabilizátorů, aniž by hrozilo překročení maastrichtského limitu pro deficit ve výši 3 % a tudíž i sankce, pokud bychom byli v eurozóně).

Na otázku, kdy bude dosaženo "přiměřené" výše deficitu (interval 0 - 2 % HDP), nelze v současné chvíli odpovědět, protože, jak bylo uvedeno výše, plán fiskální konsolidace (a s ním spjaté politické závazky) v současnosti existuje pouze do roku 2006 a jakékoliv úvahy (bez politických závazků) by byly spekulací.

Patria Online: Kromě několika parametrických úprav se dosud reformní snaha vlády příliš nedotkla důchodovému systému. Považujete za prioritu udržení současného systému průběžného financování doplněného o dobrovolné spoření v penzijních fondech? Lze stabilizovat penzijní systém parametrickými úpravami současného systému? Nebo se podle Vás dočkáme podobně jako Slováci doplnění o pilíř povinných soukromých úspor na penzi?

Bohuslav Sobotka: Otázka spíše pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož kompetenci je příprava hlubší reformy důchodového systému. V zásadě však lze systém stabilizovat parametrickými změnami.

Patria Online: Média a voliče zajímá jedna jediná cifra – schodek státního rozpočtu: ovšem díky zařazování mimořádným příjmů a výdajů se jeho hodnota dá do značné míry ovlivnit. Rozpočet na letošní rok byl sestaven v poměrně transparentní podobě, příští rok ovšem do rozpočtových čísel opět výrazně promluví mimořádné položky (deblokace zahraničních dluhů, dřívější platby za licence na provozování sítě UMTS). Kolik bude činit schodek státního rozpočtu bez všech mimořádných položek (včetně úhrady ztráty ČKA)? Považujete fiskální statistiku za dostatečně transparentní?

Bohuslav Sobotka: Deficit státního rozpočtu na rok 2004 v metodice fiskálního cílení (tj. po odečtení vlivu transformačních operací a čistých půjček) činí 88 mld. Kč. Co se týče transparentnosti státního rozpočtu, jedním z cílů RVF je lepší kontrola veřejných výdajů. Tomu slouží rozpočtové výhledy, výdajové stropy, a také změna sestavování rozpočtů. Na rok 2005 a následující by měly již být rozpočty sestavovány ve struktuře primárně sledující konkrétní činnosti a programy. Připravovaná novela zákona o rozpočtových pravidlech zahrnuje principy výkonnostního rozpočtování a pravidelného hodnocení (auditů) hospodárnosti správců jednotlivých rozpočtových kapitol.

Patria Online: Slovenský ministr financí v rámci „lanaření“ jihokorejské automobilky Huyndai neopomněl přijít s velmi silným argumentem 19procentní sazby daně z příjmu právnických osob. Domníváte se, že pokles sazby této daně v ČR z 31% na 24% je dostatečný?

Bohuslav Sobotka: Dle našich propočtů je při současné výši sazeb ČR (31 %) a SR (25 %) rozdíl v efektivní daňové zátěži ve výši zhruba 2,4 procentního bodu při šestiprocentním rozdílu v sazbách daně. Na Slovensku bude od 1. ledna platit jednotná sazba daně z příjmu právnických i fyzických osob ve výši 19 %. Odpovídající sazba daně z příjmu PO v České republice by se pravděpodobně pohybovala mezi 22 - 23 %. Je však třeba připomenout že výše daně z příjmu není jediným kritériem při rozhodování o výběru sídla společnosti. Svou roli hraje celkové ekonomické a podnikatelské prostředí. Přední ratingová agentura Moody's hodnotí Českou republiku spolu s Maďarskem nejlépe z regionu střední Evropy. Naše snížení sazby daně z příjmu považujeme za dostatečné a také realistické – vzpomeňte jaké kritice ze strany odborů náš resort v souvislosti se snižováním DPPO čelil.

Patria Online: A ještě poslední otázku „z trochu jiného soudku“. Ministerstvo financí Velké Británie připravilo a pravidelně vyhodnocuje pět testů vhodnosti společné evropské měny pro britskou ekonomiku. Připraví Váš resort podobné testy?

Bohuslav Sobotka: V říjnu byl schválen společný dokument vlády a České národní banky Strategie přistoupení České republiky k eurozóně. Ministru financí bylo uloženo každoročně předkládat vládě ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a guvernérem ČNB vyhodnocení současného a očekávaného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou.

Slovo "test" jsme záměrně v Eurostrategii nepoužívali právě proto, aby zde nevznikaly asociace s britskými pěti testy. Česká republika není Velká Británie nejen pokud jde o vyspělost či sílu ekonomiky, ale také máme jako nově přistupující země k EU vyjednané jiné podmínky. ČR se bude s přistoupením k EU automaticky účastnit třetí fáze HMU, přičemž získá statut členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura, tj. v této fázi nebude členem eurózony. Velká Británie a Dánsko si na začátku maastrichtského procesu vyjednaly tzv. neúčastnickou doložku "opt out clause", a na projektu jednotné měny se nepodílí. I když těch pět britských testů je zdánlivě hodně sofistikovaných (přes 2 tisíce stránek textu), tak stejně to konkrétní rozhodnutí bude pravděpodobně politické.

V tomto duchu tedy resort MF ČR podobné testy nepřipraví, ale jak bylo řečeno výše, primární pro vstup do eurozóny budou hodnocení plnění konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti. To už bylo částečně obsaženo v přílohách schválené Eurostrategie a od příštího roku bude náš resort každoročně zpracovávat vyhodnocovací zprávy.

Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi za rozhovor.

Na adresu info@patria.cz nám můžete také zasílat náměty na další rozhovory. Ke konkrétnímu návrhu osobností můžete připojit také své dotazy na ně.

Předchozí exkluzivní rozhovory na Patria.cz:
Slovensko vs. ČR: dohnat a předehnat? - Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB (21.10.2003)
Evropská integrace vybudováním měnové unie nekončí - Pavel Kohout, státní tajemník pro evropské záležitosti (13.5.2003)
Konkurence v bankovnictví je nejostřejší, jaká v ČR uvnitř odvětví vůbec existuje - Pavel Kavánek, generální ředitel ČSOB (27.3.2003)
Dotahování cenové úrovně ČR na úroveň EU bude pozvolný proces … - Zdeněk Tůma, guvernér ČNB (20.2.2003)


Váš názor
  • chybí motivace
    10.11.2003 22:12

    Tahle vláda neumí vůbec motivovat lidi, ten kdo nemá práci, tak se ani nesnaží nějakou najít protože mnohdy je rozdíl mezi podporou a čistým příjmem z práce 2-3 tisíce což se některým "sociálům" prostě nevyplatí. Já bych všechny co jsou bez práce nahnal na veřejně prospěšný práce a kdo bude makat pro stát nebo pro obec, bude mít daleko víc, než ten línej sociál co se doma válí celej den u televize a nic nedělá a normální lidi na něj makaj, takový lidem by mělo odzvonit, hned by se snížila nezaměstnanost, lidí vědí, když budou bez práce že se o ně stát slušně postará, ale dnešní socialistická vláda na to nemá a nechce udělat žádný razantní škrty v tyhle oblasti, protože v dalších volbách by se socani nedostali ani do parlamentu. Pan Sobotka je jenom malé koločko v obrovské mašinérii. Myslím si že dělá co umí, ono když má kolem sebe samý lidi na prd a ještě k tomu "stranický" kolegy typu Špidla spol. s r.o., tak nemá šance nic změnit... Všechno stejně diktují straničtí kolegové...
  • Pevně doufám
    10.11.2003 15:18

    Pevně doufám, že v roce 2006 už mgr.Sobotka bude dělat řadového koncipienta v nějaké malé advokátní kanceláři a přestane se zabývat věcmi, kterým vůbec nerozumí a kterými škodí této zemi...
    lidi
  • Kdo se bojí odborů nemá v e vládě co dělat.
    10.11.2003 13:19

    Pokud se daně nesníží, ekonomika se nikdy pořádně nerozjede. Vláda by měla lidem přestat lhát a říci, že kdo se o sebe sám nepostará bude se mít špatně / a možná umře hlady :o) /
    Michal
Aktuální komentáře
20.5.2018
10:50PŘIVÁDÍME: Nokia. Nová technologie a geopolitické obavy vytvářejí investiční příležitost
19.5.2018
14:37Víkendář: Jak vidí současnou americkou a globální realitu bývalý šéf CIA
10:07PŘIVÁDÍME: Volvo. Výrobce nákladních aut odměňuje štědře
18.5.2018
22:01Poklidný závěr týdne na amerických trzích
19:31Vrací se Marxova doba?
18:28PŘIVÁDÍME: Skanska. Stabilní akcie s lákavou dividendou
17:06František Kronus: Evropská dluhová krize II?
17:05Koruna zakončuje týden oslabením, euro nepotěšil italský vládní program  
17:00Prahu táhl dolů tabák. V USA září Bioblast Pharma  
16:29Technická analýza: Výnosy dolaru tlačí korunu dolů
15:47Akcionáři schválili v Kofole rekordní výplatu dividend
15:02Perly týdne: Ekonomika bude dál šlapat, Tesla bez 10 miliard dolarů ne
14:22V ospalé Praze lehce ční Philip Morris, červené Evropě by mohly pomoci pozitivně naladěné USA
14:15Applied Materials po rozpačitém výhledu drží divokou kartu (komentář analytika)  
13:48Reuters: Oživení půjček otevírá novou kapitolu pro maďarské banky
13:22Příští lídři Itálie. Dokážou ji vést? A co na to trhy?
12:08Čína má prý pro Trumpa návrhy, jak na zlepšení obchodní bilance
10:33Jak autoritářská vláda v Maďarsku vyhnala Sorose z Budapešti
10:30Italská vláda dohodnuta, ale euro se drží. Koruna koriguje ztráty  
10:30V klidném vakuu na pražské burze si nejlépe vede VIG

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data