Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Elektřiny bude potřeba více - kdo to zaplatí? (Elektroenergetika v Evropě II)

27.10.2003 14:50
Autor: 

Následující graf ukazuje historický a zejména projektovaný vývoj produkce elektřiny v TWh v Evropě podle organizace Eurelectric. Je z něho jasné, že se předpokládá jednak stálý nárůst potřebných zdrojů a výrazný nárůst generačních aktiv využívajících jako palivo zemní plyn (zejména jde o tzv. CCGT technologie).


Zdroj: Eurelectric

Graf tak ukazuje na první možný problém evropské elektroenergetiky v střednědobém i dlouhodobém období. Tento by se dal charakterizovat otázkou - kdo tyto investice zaplatí?

Pokud se nechá trh pracovat bez narušení, mechanismus by měl být relativně jednoduchý - rostoucí poptávka a/nebo klesající nabídka díky postupně zavíraným (doslouženým, či z politicko-sociálních důvodů zavřených) elektrárnám povede k růstu cen elektřiny až na úroveň, kdy se vyplatí budovat nové kapacity (NPV projektu větší než 0, ROIC větší než WACC, pozitivní EVA, Tobinovo Q větší než jedna, či jakékoliv další kvantifikované investiční kritérium v hodnotách podporujících investice - všechny mají totiž zhruba stejný základ).

Vyšší ceny, zejména v odvětví tak úzce provázaném se zbytkem ekonomiky, je ale problémem nejen ekonomickým, ale i sociálním a politickým. Otázkou zůstává, jestli bude hranice sociální a politické únosnosti nad, nebo pod cenovou úrovní ospravedlňující budování nových kapacit?

Na hlubší úrovni se samozřejmě bude rozhodovat o tom, jaké zdroje stavět - i na to naznačuje odpověď výše uvedený graf. Např pro tzv. CCGT (combined cycle gas turbine) elektrárny jsou v současné době podle některých odhadů již ceny elektřiny dostatečně vysoko, jak naznačuje následující graf (i z něj je ale patrný předpokládaný další růst cen elektřiny na velkoobchodní úrovni v následujících letech):


Zdroj: Eurelectric

Vedle samotné výše cen bude důležitým faktorem i nejistota ohledně jejich dalšího vývoje ve smyslu jejich krátkodobějších fluktuací - liberalizace na generační úrovni s sebou nese jednak pohyby cen a také obecné zkrácení kontraktů a následné zvýšení nejistoty, vyšších rizikových prémiích a požadovaných měr návratnosti. To ve svém konečném důsledku může vést k omezení investičních projektů, ceteris paribus.

Výše uvedené se dá shrnout tím, že investiční cyklus odvětví je nyní ve značné části Evropy na svém dně - tj. investice do generace jsou na nízké úrovni. V této fázi je liberalizace sektoru relativně lehká, protože je patrný její vliv pouze na krátkodobé veličiny, které neovlivňují takovou měrou investiční rozhodnutí firem. Ale v nadcházejících období bude její úspěšnost stále více testována schopností vznikajícího trhu poskytovat optimální signály pro investiční rozhodování. Tato schopnost je přitom primárně dána ne tržním mechanismem samotným, ale jeho uvedením v praxi – tzn. institucionálním prostředím, ve kterém je trh zakotven. Tím se dostáváme ke kvalitě a přehlednosti regulace v jednotlivých zemích, postupu a strategii antimonopolních úřadů atd.

Jiří Soustružník


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data