Americký FED včera večer rozhodl, že se úrokové sazby měnit nebude. Klíčová cílová sazba na federální fondy tak zůstává dle očekávání trhu na 1,25%, což je nejníže za posledních 40 let, hlasování bylo jednomyslné. FED začal po "válečné" přestávce opět hodnotit rizika ekonomiky a varoval před "nevítaným poklesem inflace". Zpomalující růst cen a slabá ekonomika by podle indikací Fedu mohla vést ke snížení sazeb již v červnu tohoto roku.
Právě krátký komentář následující rozhodnutí o sazbách byl tím pravým impulsem pro trhy. Lze z něj vyčíst, že poslední data o produkci a zaměstnanosti, ač se zakládají na rozhodnutích datujících se před ukončení války v Iráku, jsou "zklamáním". Na druhou stranu pokles geopolitického napětí vedl k poklesu cen ropy, zvýšení spotřebitelské důvěry a posílil finanční a akciové trhy. Právě tyto pozitivní signály spolu s "akomodativním" přístupem monetární politiky a pokračujícím růstem produktivity by mohly postupně vést ke zlepšení ekonomického klimatu.
Ačkoliv načasování a rozsah tohoto zlepšení je nejisté, FED vnímá rizika udržitelného a dosažitelného ekonomického růstu jako zhruba vyrovnaná. Naopak, ve shodném období několika budoucích čtvrtletí je pravděpodobnost nevítaného výrazného poklesu inflace o něco vyšší než pravděpodobnost jejího růstu, byť je nyní na velmi nízkých úrovních.
Komentář FEDu (resp. analogie české bankovní rady - FOMC) byl pokrokový ve dvou hlediscích. Obsahoval varování - před poklesem inflace - a obsahoval výhled minimálně na 6 dalších měsíců.
Trhy reagovaly na zvýšenou pravděpodobnost redukce sazeb na příštích jednáních FOMC a na komentář obecně. Americké akcie bezprostředně mírně oslabily, poté se však vrátily k růstu. S výhledem na potenciální redukci sazeb rostly ceny pokladničních poukázek. Razantně se díky nově nastíněným rizikům propadl dolar - na nové 4leté minimum 1,4448 USD/EUR.
Radim Krejčí