komentář doplněn
Hrubý domácí produkt České republiky se v loňském roce zvýšil o 2,0%. V posledním čtvrtletí přitom tempo jeho růstu zpomalilo na 1,5% (přesně v souladu s odhadem Patrie). Přestože česká ekonomika v loňském roce ubrala z tempa, jehož dosahovala v předchozích dvou letech, stále dosahuje rychlejšího růstu než hospodářství Evropské unie. Díky tomu se hrubý domácí produkt na obyvatele ČR (podle parity kupní síly) opět o malý krůček přiblížil průměru EU. HDP v EU se totiž loni zvýšil pouze o 0,9%. Porovnáme-li však hospodářský růst v ČR s okolními středoevropskými zeměmi, jež kandidují na členství v EU, není příliš důvodu k jásání. Pomaleji totiž loni rostla jen polská ekonomika.
 |
Základem hospodářského růstu byla po celý rok spotřeba domácností, jejíž růst se stále držel v blízkosti čtyř procent. Poměrně vysokých přírůstků dosahovaly také vládní výdaje na spotřebu, které v druhé polovině roku navíc podpořily výdaje na obnovu po srpnových záplavách. Za to s investicemi to šlo od devíti k pěti, obrazně řečeno. V řeči statistických výkazů, se tempo růstu hrubé tvorby fixního kapitálu snižovalo z 2,3% v prvním čtvrtletí na 0,4% v následujících dvou kvartálech, aby se v závěru roku začaly investice dokonce snižovat. Jednoznačně největším břemenem táhnoucím hospodářský růst směrem dolů byl zahraniční obchod. Obchod se zbožím se sice reálně zlepšil o 11,3 mld. Kč, což bylo možné vyčíst z dat, které v lednu revidoval Český statistický úřad, hluboký propad však zaznamenala bilance služeb. Ještě v roce 2001 dosahovala česká ekonomika v bilanci služeb přebytku 29 mld. Kč, loni již byla naše bilance deficitní ve výši 8,5 mld. Kč. Proč? To již napověděla data platební bilanci: pokles turistiky po srpnových povodních a špatný stav západoevropských ekonomik.
Pro letošní rok neočekáváme výraznější zlepšení. Naše prognóza zní: růst HDP o 2,2%. Příčinou je skutečnost, že hospodářství EU dosáhlo dna cyklického poklesu patrně až v prvním čtvrtletí letošního roku. Oficiální i neoficiální prognózy růstu ekonomiky Německa i eurozóny byly v posledních týdnech opět snižovány a počítají jen s velmi mírným oživením. Příznivým faktorem je, že se podařilo zastavit další negativní faktor, kterým bylo nadměrně rychlé posilování kurzu české koruny. Určité riziko představuje vývoj válečného konfliktu v Iráku. Dlouho trvající válka by mohla skrze vysoké ceny nerostných paliv a pokles spotřebitelské a podnikatelské důvěry podkopat již tak chabou výkonnost západoevropských ekonomik. A s tím by se bohužel svezla i česká ekonomika, a to buď poklesem vývozu a produkce, nebo dalším propouštěním. Jedno je jisté, české hospodářství nečeká lehká doba.
David Marek