komentář doplněn
Stavební výroba se podle údajů ČSÚ v září meziročně reálně zvýšila o 6,7% po srpnovém "povodňovém" propadu o 4,9%. Po vyloučení vlivu vyššího počtu pracovních dní dosáhl meziroční přírůstek stavební výroby 3,8%. Již v září se dostavil příznivý "popovodňový" efekt, tj. vliv rekonstrukčních a renovačních prací na objektech poškozených záplavami. Je tedy vcelku logické, že nejvyššího přírůstku v rámci stavební výroby dosáhly opravy a údržba objektů (16,8%) a to zejména v oblasti inženýrského stavitelství. Opravy dopravní infrastruktury včetně pražského metra představují pro stavební firmy významné zakázky. Rekonstrukce bytových a výrobních objektů zase představují vzpruhu pro pozemní stavitelství, kterému se v předchozích měsících příliš nedařilo. Příznivý efekt popovodňových renovačních prací se patrně projeví také v říjnové a listopadové statistice stavební výroby. V menší míře ho můžeme očekávat také v první polovině příštího roku. Tou dobou by však otěže růstu stavební výroby měly převzít opět zakázky zahraničních investorů, dojde-li ke zlepšení vnější hospodářské situace a opětovnému zvýšení přílivu přímých zahraničních investic, a snad také výstavba nových bytů soudě podle statistiky stavebních povolení vydaných v průběhu letošního roku.
Pozastavme se ještě u mzdových statistik a produktivity práce. Průměrná mzda ve stavebnictví dosáhla 15 741 Kč, což je o 6,1% více než před rokem. Při zohlednění růstu spotřebitelských cen dosáhl reálný přírůstek průměrné mzdy 5,3%. Produktivita práce se ve srovnání se stejným měsícem loňského roku zvýšila o 5,2%. Na první pohled tedy srovnání růstu reálné mzdy a produktivity práce vypadá uspokojivě. Jenže měsíční statistiky ze stavebního sektoru jsou značně proměnlivé, proto bývá často lepší podívat se na delší období. Za první tři čtvrtletí se reálná mzda meziročně zvýšila o 4,2%, zatímco produktivita práce klesla o 0,4%. Rozdíl poněkud zmírní, pokud k deflování průměrné nominální mzdy použijeme nikoli index spotřebitelských cen, ale index cen stavebních prací, což lépe ukazuje reálný vzestup mzdových nákladů ve stavebním sektoru. Přesto rozdíl v růstu reálných mezd a produktivity práce zůstává značný - čtyři procentní body. Bude-li tato situace pokračovat, nezbude než opětovné zeštíhlení stavebního sektoru, tj. snížení počtu zaměstnanců nebo snížení růstu mezd.
Za první tři čtvrtletí letošní roku se stavební výroba meziročně zvýšila o 2,0%. V letošním roce odhadujeme zvýšení produkce o 2,5%. Za příznivých okolností by v příštím roce mohl růst stavební výroby zrychlit na 5,0%.
David Marek