Svět ekonomie má mnoho tváří. Pan Horáček v rozhovoru pro náš virtuální list napsal, že ekonomie není věda ve striktním smyslu slova. Někdo jiný zase říká, že ekonomie je nejvyšší věda. Laskavý čtenář nechť si vybere. Zde nabízíme jiný pohled. Zábavnější.
Před dvěma roky jsme publikovali výsledky převratného objevu. Vysvětlit pohyby směnných kurzů často bývá oříšek, natož se pokoušet o prognózy. Tu se objeví bublina, tam se naplní sebenaplňující proroctví. Někdy více záleží na úrokových diferenciálech, jindy rozsahu vnější nerovnováhy. Někdo se pokouší o hledání příčinných vztahů, jiný rezignuje a proti všetečným dotazům nebohých investorů se opevní obrázky a pojmoslovím technické analýzy. Ale jak tomu často bývá, odhalení pravdy bývá nečekané. Při porovnání vlivu meteorologických podmínek na různé parametry českého hospodářství jsme spíše pro legraci přidali také kurz koruny k euru. Žádný ze známých ekonomických modelů pro směnný kurz s počasím nepracuje. V úvahu snad připadá vliv počasí na kurz jen u ekonomik silně závislých na vývozu zemědělské produkce. Urodí se, vyveze se. Neurodí se, nevyveze se. Jenže v případě ČR se vývoz zemědělské produkce a potravin podílí na celkovém vývozu pouze třemi procenty. A přesto zkušenosti z posledních let ukazují, že koruna je na počasí závislá. Kurz koruny vůči euru posiluje, když prší, a naopak. Přesněji řečeno, jsou-li srážky vyšší než dlouhodobý průměr pro příslušný měsíc, koruna posiluje. První Vás zřejmě napadne, že klíčem k významné korelaci mezi pohyby kurzu a srážkami je koincidence povodní a apreciačního tažení koruny v roce 2002 a loňského suchého léta s oslabováním koruny. Závislost české měny na dešti ale platila i v ostatních obdobích.
Platila. Znáte Goodhartův zákon? Je o tom, že je-li objeven statisticky významný vztah mezi ekonomickými proměnnými a vláda se jej pokusí využít při formulování hospodářské politiky, přestane tento vztah platit. Něco podobného se stalo našemu meteorologickému modelu kurzu koruny. Po jeho publikaci se koruna odpoutala ze své závislosti na srážkách. Možnosti jsou dvě. Buď šlo pouze o koincidenci a nikoli příčinný vztah, nebo kurz koruny spoluurčují další, dosud neobjevené, faktory. Po nezměrném úsilí se naštěstí ukázalo, že platí druhá hypotéza. Spolehlivý model kurzu koruny existuje!
Rozsáhlý data-mining přinesl své ovoce. Kurz koruny vedle srážek určuje také nálada spotřebitelů. Čím více optimismu českých domácností, tím lépe pro českou měnu. Posledními úpravami je „očištění“ a „učesání“ modelu. Za tímto účelem jsme do modelu zařadili tržby čistíren a prádelen a tržby kadeřnických salónů. V obou případech je ovšem závislost negativní. Čím delší účesy a méně prádla v čistírnách, tím lépe pro kurz koruny. R-kvadrát konečného modelu dosahuje hodnoty 0,65, jeho očištěná verze hodnoty 0,63, při použití měsíčních dat za posledních sedm let. Pohled na t-statistiky koeficientů u jednotlivých proměnných ukazuje na jejich statistickou významnost při běžně používané pětiprocentní hladině významnosti. Model bez zaváhání prošel také testy normality reziduí, absence autokorelace reziduí a jejich heteroskedasticity. Zdá se, že učesaný a očištěný psychologicko-meteorologický model kurzu koruny opět o něco poposunul hranice lidského vědění.
Jedním z praktických aspektů rozsáhlého výzkumu v oblasti modelů směnných kurzů je nalezení odpovědi na příčiny posílení kurzu koruny v posledních měsících. Koruna vůči euru posílila za poslední půlrok o 4 procenta. Nejvýznamněji k tomu přispěl nezájem o služby kadeřníků. Tomuto faktoru lze připsat 31 procent uvedené apreciace kurzu. Srážky mají na svědomí 24 procent, prádelny 23 procent a nálada spotřebitelů 22 procent posilování koruny.
Nemáte-li ještě ujasněný názor o ekonomii a jejich vědeckých metodách, asi jsme Vám nepomohli. Ale, že ekonomie může být stejně zábavná jako fyzika se svými voňavými kvarky, je snad zřejmé.