komentář doplněn o reakci MF, o reakci bývalého ministra Mertlíka, o reakci premiéra Paroubka
Praha 17. března (ČTK) - Česká republika prohrála arbitráž s japonskou bankou Nomura. Ta požaduje po ČR za zmařenou investici do IPB 40 miliard korun. Částku, kterou bude muset ČR zaplatit, určí arbitři v druhém kole. ČTK to dnes sdělil mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Tribunál dospěl k závěru, že ČR porušila dohodu o ochraně a podpoře investic.
"Dnešní rozhodnutí je nepochybně zklamáním, protože neodpovídá úsilí, které český stát vynaložil nejen na řešení kauzy IPB, ale také při vysvětlování veškerých souvislostí celého případu," uvedl v reakci ministr financí Bohuslav Sobotka. Přesto podle něj však nelze ani nyní vyloučit, že po změně stanovisek jednotlivých stran bude se skupinou Nomura uzavřen smír, který obě arbitráže vyřeší.
Sobotka upozornil na to, že rozhodčí tribunál zamítl svým výrokem argument Nomury, podle nějž Česká republika její investici vyvlastnila.
Nomura žádá v této arbitráži miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu. "Nomura vítá verdikt, podle něhož Česká republika svým postupem v případě IPB porušila své mezinárodní závazky. S důvěrou očekáváme další jednání, ve kterém bude stanovena výše škody, již nám bude muset ČR uhradit," uvedl Hrabovský.
Podle premiéra Jiřího Paroubka věc ještě není zcela uzavřena a proto jsou stále otevřeny dveře ke smírnému řešení. "Vláda vynaloží veškeré úsilí, aby k němu došlo. Vláda bude usilovat o to, aby celková bilance sporů, které se vedou v souvislosti s pádem IPB, vyzněla pro ČR pozitivně," sdělil ČTK premiér v tiskové zprávě.
Podle dřívějšího prohlášení Sobotky neexistuje žádný důvod, proč by ČR měla této bance něco platit. Podle něj je pravda na straně Česka, protože IPB neměla v okamžiku uvalení nucené správy žádnou hodnotu. "Ta banka měla zápornou hodnotu a není žádný důvod, proč by měla Česká republika cokoli komukoli platit," uvedl již dříve pro ČTK.
Tehdejší ministr financí Pavel Mertlík postup státu hájí. "Hrozila rozsáhlá finanční a makroekonomická krize v české ekonomice," řekl serveru Aktuálně. "Podle odhadů ČNB by krach IPB bez udržení této banky v chodu znamenal ztrátu dvou až čtyř procent hrubého domácího produktu," dodal Mertlík, který je dnes hlavním ekonomem v Raiffeisenbank. Uvalení nucené správy a následný rychlý odprodej novému investorovi vidí Mertlík pozitivně. "Pokud se vyskytne systémová krize v bankovním sektoru, nelze ji řešit jinak, než banky udržet v chodu," míní.
Hrabovský řekl, že výrok londýnské arbitráže podstatně ovlivní žalobu, kterou Česká republika usiluje o náhradu nákladů spojených s nucenou správou v IPB u arbitrážního tribunálu v Curychu. Česko v curyšské arbitráži požaduje po Nomuře 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách působení této společnosti v IPB. Další spory s Nomurou vede kvůli IPB i ČSOB.
Podle Milana Tománka, mluvčího ČSOB, která IPB převzala v roce 2000, jde v případě londýnské arbitráže pouze o spor mezi ČR a Nomurou. ČSOB se tak spor podle něj nijak netýká. "Jde o důsledek toho, že stát připustil prodej, takzvanou divokou privatizaci ex-IPB, chcete-li manažerskou poloprivatizaci banky, jejímž následkem byl vstup Nomury do banky a vyvedení pivovarů do jejího vlastnictví," uvedl Tománek.
Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně.
Takzvaná Londýnská arbitráž mezi ČR a Salukou ze skupiny Nomura byla vedena od roku 2001 a vycházela z dvoustranné mezistátní dohody o podpoře a ochraně investic mezi Českem republikou a Nizozemskem.