Čína v současnosti vede v závodě o dodávky humanoidních robotů. Její start-upy už dodávají roboty do továren a obchodních center. Tyto firmy ale mají stále mnohem nižší tržní hodnotu než jejich konkurenti ze Spojených států, kteří se stále soustředí hlavně na vývoj, napsal server zpravodajské televize CNBC.
Americký start-up Figure má podle dostupných údajů tržní hodnotu nejméně 39 miliard USD (806 miliard Kč) a jeho konkurent Apptronik zhruba pět miliard USD. Čínské firmy jsou oceňovány výrazně níže. Například Galbot, který se označuje za nejlépe oceněný čínský humanoidní start-up, má hodnotu přes tři miliardy USD. Společnost AI2 Robotics uvádí hodnotu kolem 20 miliard jüanů (60,6 miliardy Kč).
Podle průzkumu analytické společnosti Omdia přitom čínské firmy v roce 2025 obsadily prvních šest míst v žebříčku největších globálních dodávek humanoidních robotů. Do první desítky se z amerických firem podařilo dostat jen společnostem Figure a . Robot od Figure se v březnu objevil na akci v Bílém domě po boku americké první dámy Melanie Trumpové, Optimus od Tesly je pak stále z velké části pouze ve fázi vývoje.
Rozdíly v hodnotách podle investorů odrážejí z velké části odlišné vnímání firem a jejich ambicí. Americké start-upy jsou tak posuzovány jako potenciální platformy pro umělou inteligenci (AI), zatímco čínské spíše jako průmyslový hardware zaměřený na výrobu a reálné nasazení, uvedla zakladatelka analytické společnosti Tech Buzz China Rui Maová.
Podle analytiků by mohla případná změna investorského sentimentu ve prospěch reálného průmyslového nasazení posílit pozici čínských firem, které už nyní dominují v objemu dodávek. Některé čínské start-upy už podle svých zástupců získávají zakázky od velkých globálních výrobců pro použití ve výrobě polovodičů nebo ve zdravotnictví.
Situaci přitom ovlivňují i geopolitické faktory. Investice do sektoru humanoidních robotů výrazně komplikuje napětí mezi USA a Čínou. Omezování přeshraničního financování a zpřísnění regulací na obou stranách způsobily, že velké americké penzijní fondy postupně ustupují od investic do čínských start-upů, do kterých dříve investovaly prostřednictvím fondů rizikového kapitálu.
Tento vývoj otevřel prostor pro investory z Blízkého východu. Ti začali financovat čínské fondy rizikového kapitálu i přímo nakupovat lokálně vyvíjené roboty, mimo jiné v souvislosti se snahou zemí kolem Perského zálivu diverzifikovat ekonomiku mimo ropný sektor.
Experti upozorňují také na strukturální rozdíly v investicích. Zhruba 90 procent amerického rizikového kapitálu směřuje do softwaru, což podle nich vytváří nedostatek financování hardwarové technologie, kde naopak větší roli hrají státní fondy. Čína podle analytiků navíc těží ze zkušeností s masovou výrobou elektromobilů a dronů, které nyní přenáší i do oblasti humanoidních robotů.
Podle analytika společnosti Tidalwave Solutions Camerona Johnsona se spolu se změnou investičních trendů v oboru mění i dosavadní rozdělení rolí. Američtí investoři a firmy teď například stále častěji míří do čínského Šen-čenu, kde nakupují komponenty pro humanoidní roboty a ty následně kombinují s americkým softwarem.