Vláda včera učinila tečku za loňským státním rozpočtem. Na včerejším jednání byl schválen závěrečný účet státního rozpočtu za loňský rok, kdy hospodaření skončilo se schodkem 67,7 mld. Kč. Podle nových rozpočtových pravidel vláda schvalovala také hospodaření mimorozpočtových fondů a vyšších samosprávných celků. Závěrečný účet ještě musí schválit parlament.
Díky včerejšímu jednání byly zveřejněny údaje o veřejném dluhu na konci loňského roku. Podle oficiálních údajů se veřejný dluh zvýšil na 404,5 mld. Kč, což představuje 18,8% hrubého domácího produktu. Ve srovnání s rokem 2000 se veřejné zadlužení zvýšilo o 72,1 mld. Kč (21,7%).
Veřejný dluh se sestává z vládního dluhu, zadlužení mimorozpočtových fondů, vyšších samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Již dříve byly zveřejněny údaje o vládním dluhu. Ten se v loňském roce zvýšil o 53 mld. Kč na 342,5 mld. Kč. Podíl státního dluhu na celkovém veřejném zadlužení činí 85%. Dluh obcí a měst se zvýšil na 48 mld. Kč (12% z celkového veřejného dluhu). Zadlužení zdravotních pojišťoven a mimorozpočtových fondů dosáhlo 14 mld. Kč (3% z celkového veřejného dluhu). Pro letošní rok očekáváme prohloubení veřejného dluhu na úroveň zhruba 460 mld. Kč, což by mělo odpovídat 20% HDP.
V souvislosti s veřejným dluhem zaznívá spousta kritiky. Veřejné zadlužení roste skutečně velmi rychle a zde je kritika plně na místě. Ovšem úroveň zadlužení je nadále relativně nízká. Maastrichtská kritéria, jež musí splnit země aspirující na členství v Hospodářské a měnové unii, stanovují maximální hranici veřejného zadlužení ve výši 60% HDP. Česká republika má k této hodnotě stále velmi daleko a v horizontu pravděpodobného vstupu do eurozóny (někdy mezi roky 2006 až 2010) se patrně nepodaří ani velmi štědrým vládám zvýšit veřejný dluh na tuto úroveň. Jiná je ovšem situace u druhého fiskálního Maastrichtského kritéria, jež se týká schodku veřejných rozpočtů. Ten by neměl překročit 3% HDP. Na tomto místě často dochází k řadě metodologických nepřesností. Abychom se jejich vyvarovali, můžeme se opřít o údaje Evropské komise (přesněji DG Economic and Financial Affairs) spočítané podle metodologie ESA 95, jež bude pro žadatele o vstup do eurozóny závazná. Podle těchto údajů se schodek veřejných rozpočtů v loňském roce prohloubil na 5,5% HDP z 3,3% v roce 2000. Pro rok letošní rok počítá Evropská komise se schodkem ve výši 6,6% HDP, což je více než dvojnásobek přípustného limitu.
David Marek