Další zpomalení ekonomického růstu v eurozóně potvrzuje poslední vývoj HDP, který ve 4. čtvrtletí minulého roku klesl o 0,2% (q/q). Výsledek se neliší od konsensu trhu (-0,2% q/q). Ročně tak HDP vzrostl pouze o 0,6% (y/y).
V případě patnáctičlenné EU, tzn. včetně Velké Británie, Švédska a Dánska, poklesl HDP o 0,1% (q/q) ve 4. čtvrtletí, meziročně vzrostl o 0,8%, uvádí Eurostat.
Slabý ekonomický růst spolu s rostoucí nezaměstnaností přispívá ke snižování inflace v eurozóně (2,5% v únoru vs. 2,7% v lednu). Právě cenovou stabilitou hodlá ECB přispět k obnově ekonomického růstu a zaměstnanosti. Na svém zasedání 7. března ECB svou hlavní refinanční sazbu nechala beze změny, na úrovni 3,25%. Prostor pro další snižování sazeb je však omezený, chce-li se ECB přiblížit svému inflačnímu cíli a stlačit inflaci pod 2%.
Podle předpovědí Evropské komise bude ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí tohoto roku růst. Pokles 4.čtvrtletí roku 2001 by měl být letos nahrazen vzestupem HDP o 0,4%, respektive o 0,7% ve 2. čtvrtletí.
V Německu, Francii a Itálii, největších ekonomikách se společnou evropskou měnou, vzrůstá důvěra v ekonomiku. Směr udává německá ekonomika, která se však stále potýká s mnoha specifickými faktory, náklady na obnovu východní části Německa včetně. Německá průmyslová výroba vzrostla v prosinci poprvé za čtyři měsíce, úbytek volných pracovních míst byl v únoru nejnižší za posledních 14 měsíců. Nezaměstnanost v eurozóně se stabilizovala v lednu na 8,4%, tedy na úrovni posledních tří měsíců.
(Radim Krejčí)