Dnešní zasedání americké centrální banky bude sledováno, jako vždy, s velkou pozorností. Finanční trhy se snaží odhadnout, jak bude FED, resp. jeho předseda Alan Greenspan, interpretovat poslední údaje o americké ekonomice. Otázkou dne je, zda recese v Americe skončila, nebo zda jen o krátké oddechnutí před dalším poklesem. Pro obě alternativy lze najít dobré důvody.
Vzhledem k postavení a pověsti, jakou má mezi investory Alan Greenspan, je velká část očekávání založena na interpretaci jeho vystoupení. Zatímco 11. ledna se většině investorů zdálo, že Greenspan je ve výhledu americké ekonomiky spíše pesimistický (viz také náš komentář ze 14.ledna
"Greenspan mumlá, dluhopisy se radují…" ). Výsledkem bylo oslabení dolaru, snížení úrokových sazeb a růst cen dluhopisů. Opatrný pohled na americkou ekonomiku je veden spíše dlouhodobějšími ohledy. Úroveň zadlužení amerických firem i domácností zůstává na historicky vysoké úrovni: v roce 2000 spotřeboval soukromý sektor o 6% HDP více, než uspořil, v roce 2001 pak tento deficit klesl na 2-3% HDP, což je však stále ještě výrazně pod dlouhodobým "normálním" stavem, kdy soukromé úspory jsou mírně pozitivní. Dluhová služba konzumuje až 14% čistých příjmů amerických domácností a více než polovina čistého zisku firem jde na splátky půjček. Američané si půjčovali především s výhledem na očekávané vyšší příjmy v budoucnosti, které měly zajistit firmy "nové ekonomiky". Nyní je evidentní, že tento optimismus byl přehnaný, nicméně není jasné, zda dosavadní přizpůsobení bylo dostatečné, či zda Ameriku teprve čeká ten hlavní náraz.
Alan Greenspan si je všech těchto rizik jistě vědom, ale přesto se ve svém vystoupení v americkém Kongresu 24.ledna vyjádřil na své poměry neobyčejně jasně, když opravil interpretaci trhu a své názory na americkou ekonomiku označil za optimistické. Americká ekonomika se podle něj již dostává z recese a vyhlídky jsou pozitivní. Takové prohlášení vedlo k obrácení trendu na trhu: úrokové sazby se vrátily mírně nahoru, dolar posílil až na hranici 0,85 USD/EUR a ceny dluhopisů se opět snížily. Optimismus Greenspana může být založen na konjukturálních indikátorech, růstu tržeb v některých velkých obchodních řetězcích a především na stále robustní domácí poptávce. Američtí spotřebitelé zatím nakupují a tím krátkodobě podporují ekonomiku i za cenu zvyšování svých dluhů. Takový optimismus má svá rizika (viz výše), ale krátkodobě ekonomice svědčí. Dalším argumentem pro možné snižování sazeb je klesající inflace, která se zřejmě letos dostane na hranici 1%, takže reálné úrokové sazby v USA stále zůstávají pozitivní.
Vzhledem k obrovským zkušenostem a i k tomu, že dva ze sedmi stálých členů tzv. Open Market Committee, která rozhoduje o sazbách, jsou nově jmenovaní a nelze očekávat, že by se výrazněji prosazovali proti názoru Alana Greenspana, dá se očekávat, že FED dnes na svém zasedání sazby nezmění. I tak zůstane klíčová intervenční sazba na absolutně nejnižší úrovni v historii 1,75%. Alespoň tak "vedl" trh Greenspan. Víra celého trhu v jednoho muže zjednodušuje do značné míry analýzy amerického trhu, na druhou stranu jde o práci jak pro ekonomy, tak pro psychology. Dnes večer uvidíme, zda psychologická interpretace ekonomů byla tentokrát správná.
Přehled: vývoj klíčové sazby v USA ("Federal Funds Rate") v roce 2001
| 11. prosince 2001 | -25 bps | na 1,75% |
| 7. listopadu 2001 | -50 bps | na 2,0% |
| 2. října 2001 | -50 bps | na 2,5% |
| 17. září 2001 | -50 bps | na 3,0% |
| 21. srpna 2001 | -25 bps | na 3,5% |
| 27. června 2001 | -25 bps | na 3,75% |
| 15. května 2001 | -50 bps | na 4,0% |
| 18. dubna 2001 | -50 bps | na 4,5% |
| 20. března 2001 | -50 bps | na 5,0% |
| 31. ledna 2001 | -50 bps | na 5,5% |
| 3. ledna 2001 | -50 bps | na 6,0% |
(Ondřej Schneider)