Jaký růst mezd si bude moci česká ekonomika dovolit?
Mzdy by se měly zvyšovat v souladu s vývojem produktivity práce. Přesněji řečeno maximální růst mezd by měl odpovídat inflačnímu cíli ČNB a růstu produktivity práce. Samozřejmě, že může být i nižší. Inflační cíl ČNB a růst produktivity práce stanovují jen horní mezd pro růst mezd, který ještě neohrožuje makroekonomickou rovnováhu.
První faktor maximálního růstu nominálních mezd, udržení reálné hodnoty mezd, by měl být v souladu s očekávanou inflací. Ta by měla být v souladu s inflačním cílem. Pro konec příštího roku ČNB implicitně cíluje interval 2,75% až 4,75%. Středem tohoto intervalu tedy je hodnota 3,75%.
Druhá složka mzdového růstu, reálné zvýšení mezd, by měla odpovídat růstu produktivity práce. Ta závisí na dvou parametrech: růstu hrubého domácího produktu a vývoji počtu zaměstnanců v ekonomice. Budeme-li předpokládat čtyřprocentní růst ekonomiky v příštím roce a pokračování mírného poklesu počtu zaměstnanců v ekonomice, měla by se národohospodářská produktivita práce zvýšit zhruba o 5%. Tento údaj lze brát spíše jako horní hranici možného.
Mzdy by se tedy v příštím roce měly zvýšit maximálně o 8% až 9%. Požadavek odborů na desetiprocentní růst mezd je tedy přehnaný a pravděpodobně nebude odpovídat možnostem české ekonomiky.
Jaké důsledky může mít nadměrný růst mezd?
Možnosti dopadů na ekonomiku jsou v podstatě dvě. První možností je, že zvýšené mzdové náklady promítnou firmy do cen své produkce. To bude mít za následek zvýšení inflace směrem k horní hranici inflačního cíle nebo dokonce nad ní. V tomto případě by musela ČNB reagovat zpřísněním měnové politiky, tj. zvýšením úrokových sazeb. Tím by se však zvýšily náklady na úvěrové financování firem, což by snížilo jejich zisky a omezilo možnost investic. Důsledkem by tak bylo zpomalení hospodářského růstu. K tomu by přispěla také ztráta konkurenceschopnosti domácí produkce na domácích i zahraničních trzích, jako důsledek zvýšení cen, a následné zvýšení schodku obchodní bilance, jež je v reálném vyjádření jednou ze složek hrubého domácího produktu. V situaci zpomalení hospodářského růstu v zemích Evropské unie a pravděpodobně i poptávky po českém zboží na těchto trzích, je nadměrný růst mezd jednoznačně komplikací. Situaci navíc ztěžuje posílení kurzu koruny vůči euru i dolaru.
Druhou možností je, že firmy nezvýší v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti své ceny. Potom budou-li si chtít udržet zisky na současné úrovni, budou muset snížit počet zaměstnanců a snažit se udržet úroveň produkce na stejné či vyšší úrovni při nižším počtu zaměstnanců. Zvýšila by se tedy produktivita práce a byl by opět obnoven soulad mezi růstem reálných mezd a produktivity práce. Ovšem za cenu zvýšení míry nezaměstnanosti.
Situaci samozřejmě nelze generalizovat. Existují firmy vykazující vysoké přírůstky produktivity práce. Pravdou však, je že růst mezd je komplikací pro každou firmu. Pro někoho větší zátěží, pro někoho menší. Pro některé firmy však nepřiměřené mzdové požadavky mohou znamenat existenční problémy.
Obavy ČNB
Je zřejmé, že mzdový vývoj a obavy z nadměrného růstu mezd jsou jedním z nejdůležitějších témat pro ČNB. Její obavy jsou zcela na místě. Uvedený scénář počítá s maximálním možným růstem mezd. Čím pomaleji však mzdy porostou, tím větší je šance na zachování či zvýšení konkurenceschopnosti domácí produkce. Úroveň mzdových nákladů je také jedním z důležitých parametrů pro zahraniční investory vybírající lokality pro umístění svých investic. Bude-li domácí pracovní síla příliš drahá, dají přednost jiným zemím. Za současný hospodářský růst vděčíme do značné míry právě masivnímu přílivu přímých zahraničních investic. V situaci, kdy se stále v dostatečné míře neobnovilo úvěrové financování investičních aktivit, jsou zahraniční investice nejdůležitějším finančním zdrojem investiční aktivity v české ekonomice.
Krátkozrakost odborů
Jak bylo diskutováno výše, nadsazené požadavky odborů mohou vést k nerovnovážného vývoji české ekonomiky. Návrat k rovnováze by si vyžádal buď zvýšení nezaměstnanosti, což si odbory jistě nepřejí, nebo zpomalení hospodářského růstu. Tím by se však snížil prostor pro růst mezd v budoucnosti, což si odbory jistě také nepřejí. Je důležité zvyšovat životní úroveň, k čemuž dopomáhá růst mezd, nesmí se však překročit rozumná mez mzdových požadavků.
(David Marek)