Průměrná mzda v ČR se v prvním čtvrtletí zvýšila meziročně o 1 128 Kč na 13 289 Kč, což představuje zvýšení o 9,3%. Vzhledem k průměrné inflaci v prvním čtvrtletí (4,1%) činí reálný přírůstek 5,0%.
V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 178 na 13 791 Kč, meziročně se tedy zvýšila o 9,3%, reálně o 5,0%. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 969 Kč na 11 292 Kč, meziroční přírůstek tak činí 9,4%, reálně 5,1%.Ke zvýšení růstu mezd v nepodnikatelské sféře přispělo také zvýšení platových tarifů o 6%.
Nejvíce se mzdy zvýšily v peněžnictví a pojišťovnictví, kde meziroční přírůstek činí 17% a průměrná mzda tak již dosáhla 27 tis. Kč. Dále se tak zvětšila diference mezi mzdami bankovních zaměstnanců a ostatními. K prohloubení diferenciace mezi jednotlivými odvětvími potvrzuje také zvýšení variačního koeficientu o 2,6 procentního bodu na 29,7%.
Vývoj mezd je dobrou zprávou pro spotřebitele, méně příznivě jí mohou vnímat ekonomové. Zatímco na konci minulého roku rostly mzdy zhruba tříprocentním tempem, v 1. čtvrtletí zrychlily na 5%. To by mohlo s mírným zpožděním vést k opětovnému zrychlení růstu spotřebitelské poptávky, což by se mohlo projevit v maloobchodních tržbách a v údajích o hrubém domácím produktu. Právě spotřeba domácností, jež je složkou HDP, v posledním čtvrtletí loňského roku téměř stagnovala. Z tohoto pohledu lze vývoj mezd hodnotit pozitivně.
Z pohledu možnosti vzniku inflačních tlaků je již pohled méně příznivý. Růst mezd nejen zvyšuje výrobní náklady, s čímž souvisí možnost zvýšení cen produkce, ale povzbuzení spotřebitelské poptávky by s sebou mohlo přinést i oživení poptávkových inflačních tlaků. Vzhledem k současnému vývoji, kdy je inflace tlačena nákladovými faktory, by kombinaci obojího mohla přinést mírné zvýšení inflace. Centrální banka by tak mohla být v průběhu příštího roku vystavena problémům s plněním inflačního cíle. Navíc by oživení domácí poptávky podpořené růstem reálných mezd mohlo přinést dodateční tlaky na prohloubení schodku obchodní bilance. Hrozba obojího prozatím není aktuální. Domácnosti mění své spotřebitelské chování postupně. Bude-li však rychlejší růst mezd pokračovat, či dokonce zrychlovat, nelze zmíněné negativní dopady vyloučit.
K posouzení přijatelnosti růstu mezd bychom potřebovali srovnat růst reálných mezd s růstem produktivity práce, neznáme však údaje o hrubém domácím produktu za 1. čtvrtletí. Pokud by se HDP meziročně zvýšil o 2%, což je vcelku reálný předpoklad, potom by při meziročním poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o 1,5%, k němuž v 1. čtvrtletí došlo, činil přírůstek produktivity práce zhruba 4,5%. Růst reálných mezd by tedy velmi mírně převyšoval přírůstek produktivity. Mzdy se tak pravděpodobně dostanou blíže centru pozornosti.
(David Marek)