Index cen průmyslových výrobců se v únoru meziměsíčně zvýšil o 0,9%, meziroční změna tak činí 4,7%. Výsledek výrazně převyšuje naše (0,3%) i tržní očekávání (0,2%).
Příčinou překvapivě vysokého zvýšení produkčních cen je zdražování ve všech odvětvích zpracovatelského průmyslu. Nejvíce sice vzrostly ceny v odvětví koksování a rafinérského zpracování ropy (o 2,5%), jejich vliv na vývoj indexu však není tak velký, aby vysvětlil zvýšení o zmíněných devět desetin procenta. Výrazný nárůst cen byl zaznamenán v kožedělném průmyslu (2,4%).
Do vývoje cen zemědělských výrobců se promítl pokles poptávky po mase. Nejvíce se tak snížil ceny jatečného skotu. K poklesu cen však došlo také v rostlinné výrobě, takže výsledkem je meziměsíční pokles cen zemědělských výrobců o 1,2%. Meziročně jsou však tyto cen vyšší o 10,6%.
Překvapivě vysoká hodnota indexu cen průmyslových výrobců vrací na stůl otázku, zda jsou nákladové šoky z loňského roku již definitivně vstřebány. U lednových údajů se očekával dopad přeceňovacího efektu, jež přicházel začátkem každého roku. V letošním roce byl však tento efekt poměrně nevýrazný, ač v průběhu loňského roku výrazně vzrostly ceny některých vstupů, především ropy a zemního plynu. V plné síle se přeceňování dostavilo až v únoru.
Dalším momentem, jež se podepsal na produkčních cenách byla eskalace cen ropy na světových trzích na přelomu ledna a února, kdy se ropy BRENT přehoupla dokonce přes 30 dolarů za barel.
V příštích měsících očekáváme mírnější přírůstky indexu cen průmyslových výrobců. Vzhledem k loňským poměrně vysokým meziměsíčním změnám by tak meziroční index průmyslových produkčních cen měl postupně klesat. Na konci letošního roku by podle našich prognóz měl index cen průmyslových výrobců dosáhnout hodnoty 3,6%.
Nečekaně vysoké číslo by mělo eliminovat očekávání dalšího uvolnění měnové politiky. V letošním roce neočekáváme změnu úrokových sazeb centrální banky.
(David Marek)