Londýn 20. srpna (ČTK) - Otřesy, které tento měsíc zasáhly finanční trhy, mají původ ve finančních inovacích, díky nimž se v minulém desetiletí vysoká investiční rizika, například hypoték pro chudší, rozptýlila mezi velké počty investorů. Tyto inovace pomohly rozšířit prosperitu, v okamžiku vypuknutí potíží však rozptýlení rizik vedlo na trzích ke všeobecnému rozšíření nedůvěry, protože není jasné, kdo ztrácí a kolik. Důsledkem je situace, kdy banky schraňují hotovost a nejsou ochotny půjčovat ani sobě navzájem, napsal o nynější krizi na světovém úvěrovém trhu britský týdeník The Economist.
Náhlý propad likvidity na peněžním trhu vedl v posledních dvou týdnech k prudkému růstu krátkodobých tržních úroků a stahování peněz z jakýchkoli rizikovějších investic od měn s vyššími úroky přes akcie po komodity. Investoři se ve strachu ze zastavení bankovních úvěrů uchylují do bezpečí hotovosti a vládních obligací. Akcie na pražské burze kvůli tomu ztratily během tří dní minulého týdne přes sedm procent.
Krize měla počátek v problémech na americkém trhu hypoték, kde se zvýšil počet nesplácených úvěrů u nejrizikovějších klientů. To, že se tento sám o sobě drobný problém rozšířil na celý finanční trh, však byl nepředvídaný důsledek finančních inovací 90. let.
Economist tuto změnu přirovnává ke karetní hře Černý Petr. Podle dřívějších pravidel bylo na konci hry vždy jasné, kdo je poražený, tedy komu z nějakého obchodu zůstala ztráta. Nyní však nastoupilo rozprostření rizik pomocí takzvané sekuritizace, kdy se z různě rizikových úvěrů a dluhů dělají dluhopisy, a ty se pak seskupují do balíků; to vede k tomu, že "Černý Petr" se roztříštil na tisíce kousků; navíc do hry vstoupili noví hráči jako hedgeové fondy. Na konci hry tak hodně hráčů drží malé kousky ztrát.
Tento systém v minulém desetiletí fungoval ke spokojenosti všech - fondy a banky měly nové výnosy a úvěr mohl získat prakticky každý, kdo přišel. Důsledkem snížení rizik jednotlivých půjček však také bylo to, že věřitelé půjčovali příliš snadno a ochotně. Dalším je to, že s rozporcovanými a různě prodávanými balíky úvěrů si nikdo není jistý, kde vlastně ztráty jsou. To po vzniku problémů vede ke všeobecné nedůvěře na úvěrovém trhu.
Nejistotu prohlubuje fakt, že hodnotu konkrétních ztrát je nyní těžké určit, protože se sekuritizovanými dluhy se prakticky přestalo obchodovat. V této situaci investoři začali hromadně prodávat akcie bank, které balíky dluhopisů organizovaly a prodávaly; banky začaly jít po hypotečních firmách, jejichž úvěry organizovaly do balíků, a nutí je zvýšit krytí těchto cenných papírů zástavami. Totéž banky požadují na spekulativních hedgeových fondech, které své investice podnikají s pomocí bankovních úvěrů.
Banky se v nastalé nedůvěře bojí půjčovat i mezi sebou, a začaly si za mezibankovní půjčky účtovat drasticky vyšší úroky. To se naplno projevilo 9. srpna prudkým růstem mezibankovních úroků. Centrální banky byly nuceny vstoupit na trh s razantně zvýšenou nabídkou jednodenních úvěrů, protože hrozilo riziko zástavy celého bankovního systému. Situaci prozatím tento pátek uklidnila americká centrální banka, když výrazně snížila diskontní sazbu, za niž poskytuje bankám jednodenní úvěry.
Zpočátku se zdálo, že problémy se seskupenými dluhopisy na hypotéky se koncentrují hlavně u evropských bank, které si pomáhaly ze stagnace zisků nákupy výnosných amerických papírů na rizikové hypotéky. V Americe se problémy soustředily u největších hedgeových fondů včetně fondů přední investiční banky (175 USD, 3,03%) . Stále více se však mezi analytiky poukazuje na rizika vyplývající z toho, že zástavami kryté dluhové a úvěrové obligace (CDO a CLO), jak se nové finanční nástroje nazývají, drží v nejasném množství americké, kanadské a asijské banky.
Velká část viny za problémy se nyní svaluje na ratingové agentury, které při organizaci exotických finančních nástrojů aktivně pomáhaly. Do módy totiž CDO a CLO přišly v polovině 90. let, kdy se investoři začali poohlížet po nákupech individuálních půjček. Ty však byly kvůli nízkým ratingům pro značnou část investorů příliš rizikové; proto vznikla myšlenka seskupit celý soubor dluhopisů krytých majetky do jediné emise, rozdělené do částí odstupňovaných podle výše ratingu, tj. hodnocení spolehlivosti dluhu. Nejvýše hodnocená část emise nesla maximální možný rating AAA; odráželo to velmi nízkou pravděpodobnost toho, že by všechny úvěry seskupené v emisi začaly být najednou nedobytné.
Objevilo se podezření, že ratingové agentury hrály v organizaci těchto balíků dluhopisů nepatřičně aktivní roli, a dopouštěly se tím konfliktů zájmů. Agentury totiž zřejmě hodnotily balíky dluhopisů tak, aby to vyhovovalo bankám, které je prodávaly a za ratingy platily. Výsledek byl takový, že investování do CDO bylo na pohled ohromně výhodné, protože při maximálním ratingu AAA nesly tyto papíry vyšší výnos než americké vládní dluhopisy.
Jakmile jsou budou tyto dluhopisy degradovány, musí se jich banky začít zbavovat. Na padajícím trhu to je přitom podle Economistu nejjistější a nejrychlejší způsob, jak přijít o peníze. A pokud pro ně nebudou kupci, budou muset banky, aby si posílily bilance, začít prodávat jiná aktiva. Takovéto tlaky pocítily v minulých týdnech hedgeové fondy, které banky nutily posílit krytí úvěrů. Fondy tak byly nuceny rušit pozice na trzích a prodávat měny, akcie a komodity, aby získaly hotovost. To vedlo k prudkým pohybům, kdy pokles cen přispěl k prohlubování potíží dalších fondů. k tomu uvedla, že její fondy byly zasaženy pohyby, které se podle jejích modelů mohou odehrát současně jen jednou za každých 100.000 let.
Protože banky mají u fondů rozsáhlé úvěry, staly se problémy hedgeových fondů rychle i problémy bank. To vedle amerických a (118 USD, 1,51%) pocítila i největší francouzská banka (78 EUR, 4,73%).
Nová verze "Černého Petra" tak vede k přesunu úvěrových rizik "z obeznámených dlouhodobých rukou do rychlých rukou, kde hlavní strategií řízení rizik je prodat dříve, než ceny klesnou", řekl Avinash Persaud z poradenské firmy Intelligence Capital. Podle Economistu bude nyní na trzích probíhat přehodnocování cen aktiv a jejich rizik; bude však dlouho trvat, než se zjistí, kdo v této hře vyhrál a kdo prohrál.