Zatímco na šéfa amerického Fedu Bernankeho investoři tlačí, aby uvolnil měnovou politiku, jeho kolegové v Austrálii, Chile, Číně, Norsku, Jižní Africe a Jižní Koreji sazby zvyšují. Centrální banky od Čile po Jižní Koreu zvyšují úrokové sazby, aby omezily inflaci, protože předpokládají, že turbulence, kterými v tomto měsíci prošel globální finanční trh, nezmírní ekonomický růst natolik, aby přibrzdil domácí růst cen.
Zvyšování sazeb, poté, co krize na americkém hypotéčním trhu rozvířila globální akciové a dluhopisové trhy, podtrhuje podle analytiků sílu globální expanze a mohlo by investory znovu uklidnit. Globální ekonomika nadále poskytuje podporu a stabilitu v situaci globální úvěrové tísně vyvolané v USA, říká stratég Bank of America Joseph Quinlan.
Centrální banky ke zvýšení sazeb přistupují na základě přesvědčení, že inflace zůstane pro jejich ekonomiku větším rizikem než dopad hypotéční krize.
„Museli jsme se zaměřit na inflační cíl,“ řekl guvernér jihoafrické centrální banky Tito Mboweni 16. srpna po zvýšení repo sazby na 10 %. Norská centrální banka, která den před tím zvedla své sazby na čtyřleté maximum 4,75 % řekla, že i když poslední turbulence na úvěrovém a akciovém trhu vyvolaly nejistotu, neospravedlňuje to nyní zastavení boje s inflací.
ECB včera signalizovala, že by se na příštím zasedání 6. září mohla držet svého záměru zvyšovat hlavní sazbu ze 4 %. Japonská centrální banka dnes ponechala sazby na 0,5 % a guvernér Toshihiko Fukui řekl, že udržování sazeb tak nízko je riskantní, neboť by mohlo dále povzbuzovat rizikové investice.
Čína tento týden zvýšila svou hlavní sazbu po čtvrté od března, aby zchladila svůj tryskový ekonomický růst, poté, co domácí inflace vzrostla na desetileté maximum.
Sazby se zvyšují také v Latinské Americe. V Čile hlavní úroková sazba tento měsíc dosáhla nejvyšší úrovně za posledních pět let. Kolumbijská centrální banka zítra podle předpovědí analytiků možná zvýší sazby ze současných 9,25 %.
Světová ekonomika má takovou dynamiku, že některé banky prostě musí utahovat měnovou politiku, uvádí analytik Morgan (64 USD, 0,08%) v Londýně Stephen Jen. Inflační tlaky jsou tak silné, že někteří centrální bankéři naznačovali, že by si přáli, aby pokles na finančním trhu světovou ekonomiku zchladil.
Sazby by přitom mohly v některých státech dále růst. David Hensley, ředitel sekce globální ekonomiky společnosti (46 USD, -0,52%) Chase & Co. v New Yorku, říká, že ve 13 z 22 emerging markets, které sleduje, mají centrální banky „režim utahování“. Do konce roku podle něj zvednou sazby centrální banky v eurozóně, Japonsku, Mexiku, Čile, Kolumbie, Peru, Švédsku, Norsku, Rusku, Švýcarsku a Austrálii.
Tvůrci měnové politiky také možná budou muset zvýšit sazby, aby ochránily své měny před únikem kapitálu, říká Hensley. Tato hrozba podle něj přiměje také centrální banky v Indonésii a Turecku uvažovat o odložení případného snižování sazeb.
Naopak americký Fed investoři tlačí k tomu, aby na svém zasedání 18. září snížil sazby ze současných 5,25 %, s tím, že pokud by tak neučinil, mohlo by znovu dojít k propadu akcií a dalších aktiv, což by mohlo vážně ohrozit růst americké ekonomiky.
(Zdroj: Bloomberg)