MOSKVA (MEDIAFAX) - Projekt plynovodu Nord Stream má novou překážku, proti jeho výstavbě se postavilo německé ministerstvo obrany, které zaslalo výboru pro obranu Bundestagu oficiální dopis o nutnosti změn v trase plynovodu. Uvádí to středeční vydání ruského deníku Kommersant.
Ve středu se situací zřejmě bude zabývat ruský prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin při setkání s německým ministrem zahraničních věcí Frankem-Walterem Steinmeierem.
1220 kilometrů dlouhý plynovod má vést po dnu Baltského moře z Ruska do Německa. Se začátkem jeho výstavby se počítá v první polovině příštího roku, první etapa s kapacitou 27,5 miliardy metrů krychlových plynu za rok má být v provozu v roce 2011. Výstavba druhé etapy zvýší v roce 2012 kapacitu plynovodu na 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.
Obavy německé armády plynou podle deníku z toho, že budoucí plynovod bude procházet v blízkosti mořského polygonu nedaleko ostrova Ruegen, který Bundeswehr používá pro vojenská cvičení.
Ve společnosti Nord Stream AG oficiálně potvrdili, že tato žádost Bundeswehru zazněla v rámci veřejné rozpravy k návrhu. „Podrobně jsme tento problém studovali a analyzovali jsme všechna možná rizika, přizvali jsme proto významné mezinárodní odborníky. Nyní vedeme rozhovory s příslušnými německými orgány. Jsme si jisti, že najdeme řešení, které by odstranilo obavy týkající se navrhované trasy,“ řekl Kommersantu zástupce Nord Stream AG Jens Müller.
Německá armáda vyjádřila nespokojenost s projektem Nord Stream už několikrát. V lednu 2007 velení sídlící v Kielu upozornilo, že se výstavba plynovodu plánuje v místech, kde se konají manévry německého námořnictva a letectva. Bundeswehr proto nemůže nést odpovědnost za mimořádné události a nehody, které mohou nastat během střelby blízko plynovodu nebo kvůli nevybuchlé munici. Nyní se stejným prohlášením vystoupilo oficiálně armádní velení.
Současně s výhradami německé armády daly vědět o svých nových požadavcích a výhradách ohledně plynovodu Nord Stream i další pobaltské země: ministerstva životního prostředí Polska, Estonska a Litvy projekt zhodnotila negativně a stejné ministerstvo ve Finsku po dvou letech studia projektu požaduje doplňující informace. Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý v reakci pohrozil Evropě, že svůj zemní plyn prodá jinam.