Ceny kovů dosáhly své rekordní úrovně v polovině roku 2008. Poté - vzhledem k tomu, že spotřebitelé kovů zastavili nákupy těchto komodit - začaly padat. Nyní se však opět vydaly vzhůru. Například společnost od 1. června zvýšila ceny již třikrát, se podílela na nárůstu cen hliníku od konce prvního čtvrtletí o 6 %. Měď a nikl rovněž dosáhly vyšších úrovní.
Odvětví, která kovy zpracovávají, jako např. výroba vozidel, letadel, stavebnictví nebo výroba investičního vybavení, přitom stále drtí globální recese. Např. společnost vystoupila z bankrotu 10. června a je jen stínem toho, čím bývala dříve. kvůli omezování provozu na straně aerolinek ztrácí zakázky. Poptávka po kovech však roste v rozvíjejících se ekonomikách; příkladem jsou Čína a Indie. A co je možná ještě důležitější – zásoby se razantně snížily, protože producenti rychle utlumili výrobu v hutích a slévárnách.
Zatím se neví, jak dlouho ještě ceny porostou. Michelle Applebaum, nezávislá analytička trhu s ocelí z Chicaga, očekává další nárůst cen oceli. Podle ní v červnu vzrostly ceny šrotu, který tvoří jednu z hlavních složek pro výrobu oceli nové, o 46%. Na druhou stranu se George Gero z RBC Capital Markets v New Yorku domnívá, že produkce vozidel je příliš slabá na to, aby mohla udržet i současné ceny. A spotřeba v Číně může zpomalit, dodává Shawn Hackett z Hackett Financial Advisors v Boynton Beach. Přestože ceny dosažené během tohoto léta mohou částečně poklesnout, nevyhnutelně poškodí výrobce aut. S nezaměstnaností na 9,5 % se spotřebitelé pravděpodobně nepoženou k prodejcům, aby zaplatili za vozidla více. Trh s novými automobily ve Spojených státech pravděpodobně klesne z 16,5 milionů prodaných vozů v roce 2006 na 9,5 milionů prodaných vozů.
Obrat ve vývoji cen kovů se ani nepromítl do zisků jejich producentů. vykázala 8. července ztrátu za druhé čtvrtletí ve výši 317 milionů dolarů a pokles výnosů o 41 % na 4,24 miliard dolarů. Byla to třetí čtvrtletní ztráta v řadě. Zvyšování cen nebylo doprovázeno zvyšováním produkce; např. nyní průměrně vytěžuje jen 50 % svých kapacit. Tato situace by však mohla zabránit zvyšování zásob a umožnit další nárůst cen. A ceny jsou stále hluboko pod úrovní dosaženou vloni v létě. Např. cena řezaného ocelového šrotu dosáhla loňské léto 600 dolarů za tunu, nyní i po červnovém 29 % nárůstu dosahuje v průměru 265 dolarů za tunu.
(Zdroj: Businessweek)