New York (ČTK) - Barack Obama je první protekcionistický americký prezident od Herberta Hoovera, který svými kroky prohloubil Velkou hospodářskou krizi 30. let. Napsal to dnes list The Wall Street Journal Europe (WSJE) v zásadním komentáři k Obamově rozhodnutí uvalit na dovoz čínských pneumatik zvláštní ochranná cla. Obamův krok vůči Číně je přitom podle listu jen posledním projevem jeho abdikace na vedoucí roli Ameriky v historickém procesu liberalizace světového obchodu.
Obama stejně jako Hoover abdikoval na obchodní vedení USA a stejně jako on tím může podle listu spustit ničivou obchodní válku. Hrozí tak přerušení 80 let pokroku k volnému obchodu, jemuž stáli v čele američtí prezidenti z obou politických stran, píše WSJE.
Obama v pátek rozhodl vyhovět petici odborářů a uvalil na čínské pneumatiky clo 35 procent. Udělal to přitom jen dva týdny před summitem zemí G20. Čína odpověděla hrozbou odvety proti americkým automobilovým součástkám a kuřatům a hodlá vést s USA spor na globální půdě.
Podle listu se však zdaleka nejedná jen o epizody s pneumatikami nebo kuřaty, ale o to, jak se Obama vůbec staví k hrozbám pro volný obchod. Protekcionistické tendence se nyní vzmáhají zejména v souvislosti s plány bohatých zemí bojovat proti změně klimatu povinným omezováním uhlíkových emisí.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se podle WSJE vyjádřil, že hodlá vést na čtvrtečním summitu EU bitvu za to, aby Evropa uvalila cla na uhlík na dovozy ze zemí, které se nepodřídí jejímu diktátu snižování emisí. Stejná opatření chce zavést americký ministr energetiky Steven Chu a v návrhu zákona o omezování emisí s tím počítá i Sněmovna reprezentantů USA.
Spojené státy již v rámci balíku na podporu ekonomiky přijaly ochranářskou klauzuli "Buy American", která silně rozzlobila Kanadu. Poté přišel z Kongresu zákaz vstupu mexických kamionů na americké silnice, který byl přímým porušením Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA; Mexiko na to reagovalo odvetou proti zemědělskému a dalšímu zboží z USA. Ochranářská klauzule byla vložena i do programu na záchranu amerických automobilek. Mezitím v Kongresu nečinně leží sjednané obchodní dohody s Kolumbií, Panamou a Jižní Koreou, vypočítává WSJE.
Na to všechno Obama neřekl nic, nebo jeho námitky zněly tak slabě, že si Kongres musel myslet, že to ani nemyslí vážně, konstatuje list. "Obamovy činy i absence činů dávají světu najevo, že USA se zříkají globálního obchodního vůdcovství, na němž prezidenti obou stran pracovali od 30. let," píše WSJE. Obamovi poradci sice říkají, že jejich šéf pouze hraje taktické hry určené domácí politice, jak ale ukázalo posledních 80 let historie mezinárodního obchodu, hraje si s ohněm, varuje list.
Hoover si při schvalování katastrofálního zákona o clech z roku 1930 taky myslel, že jen obratně takticky manévruje, ve skutečnosti však zvýšená americká cla vyvolala odvetné dominové reakce po celém světě a globální toky zboží a služeb se zhroutily, připomíná list. Již Rooseveltova administrativa začala budovat nový proobchodní konsenzus a v tomto směru obě strany Atlantiku pokračovaly po válce sjednáním bretonwoodských měnových dohod a vytvořením Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), předchůdkyně nynější Světové obchodní organizace (WTO).
V poválečném období byly USA pilířem vznikajícího liberálního obchodního řádu. Největší světová ekonomika využívala přístup na své trhy jako páky k otevírání trhů jiných zemí. Díky tomu se v posledním desetiletí otevřely i kdysi uzavřené ekonomiky Číny a Indie a výsledkem byl prudký nárůst světového obchodu doprovázený výrazným růstem příjmů jak v nově otevřených, tak i ve vyspělých zemích.
V americké demokratické straně však v poslední době převládl vliv odborů, kteří jsou nepřáteli volného obchodu, a podobně zaměřených levicových think-tanků. Zejména neblahé je, že ekonomové blízcí demokratům protekcionismus stále více ospravedlňují na politickém základě, upozorňuje WSJE.
Tak například poslední nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, který je podle WSJE hlavním ekonomem demokratů ve Sněmovně reprezentantů, podporuje cla na uhlík. Clyde Prestowitz, který v 80. letech dával za vzor japonský merkantilismus, dokonce argumentoval minulý týden tím, že uvalení cel na Čínu podpoří volný obchod. To je logika podobná argumentům iniciátorů reformy amerického zdravotnictví, podle nichž je nejlepší cestou ke snížení vládních výdajů na zdravotní péči jejich zvýšení o bilion dolarů. List zde odkazuje na to, že Obama chce zároveň ušetřit ve zdravotním systému náklady a zároveň zajistit zdravotní pojištění všem.
Podobné iluzi, že ochranářský krok zvýší v USA podporu pro volný obchod, propadl podle WSJE i bývalý prezident George Bush, když v roce 2001 dočasně zavedl zvýšená cla na dovoz oceli; ve skutečnosti však tím jen podkopal globální jednání o další liberalizaci. Realita je taková, že bez příkladu USA hrozí světovému obchodnímu řád rozklad a jednotlivé země se uzavřou do sebe. To je zejména nebezpečné za nynější globální recese, kdy za rok do června klesl objem světového obchodu o více než 30 procent.
Obama zřejmě nezamýšlí nastartovat obchodní válku, to však neměl v úmyslu ani Hoover. Jeho politická abdikace však uvolnila obchodní vášně, které se vymkly kontrole. Obama při svém současném kurzu dává světu všechny důvody pro to, aby ho považoval za protekcionistu, uzavírá list.