Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Studie: Státní finance nejlépe ozdraví nižší mandatorní výdaje

Studie: Státní finance nejlépe ozdraví nižší mandatorní výdaje

22.12.2009 10:47
Autor: ČTK

Praha (ČTK) - Pokud chtějí vlády úspěšně řešit problém obřích deficitů vládních financí vzniklých v důsledku finanční krize a hospodářské recese a zároveň nestáhnout ekonomiky opět dolů, neměly by zvyšovat daně, nýbrž klást důraz na snižování zejména mandatorních výdajů. Doporučuje to nedávná studie dvou ekonomů Harvardovy univerzity Alberta Alesiny a Silvie Ardagnové. Studie je založena na analýze více než stovky významných "balíčků" k ozdravení veřejných financí ve 21 vyspělých zemí za posledních téměř 40 let.

V době odeznívání globální recese začíná ve světě do popředí vystupovat problém, co dělat s deficity, které kvůli prudkému poklesu rozpočtových příjmů a často stejně výraznému zvýšení vládních výdajů narostly do neudržitelné výše. V USA nebo Británii již rozpočtové schodky překročily hranici deseti procent ročního výkonu ekonomiky (HDP). Velké země chtějí snižování deficitů zahájit v době úplného zakotvení ekonomického růstu, aktuální však již je otázka nápravy veřejných financí v menších zemích jako Irsku, Řecku nebo České republice.

Lekce z moderní historie ohledně možností rychlého snižování obřích schodků je podle autorů vcelku optimistická. Vysoké podíly schodků a státních dluhů k HDP se totiž často dařilo relativně rychle srážet díky silnému ekonomickému růstu. To byl případ dluhů válčících zemí po druhé světové válce a v USA případ 90. let, kdy rozpočtová bilance přešla bez větších zásahů do daní nebo výdajů z hlubokých deficitů do přebytků. To se však podle autorů zřejmě opakovat nebude, takže zbývají už jen nápravné zásahy vlád a otázka, co je lepší - snižovat deficity přednostně zvyšováním daní nebo omezováním výdajů?

Analýza ekonomů vyčlenila z celkem 107 ozdravných adaptací veřejných financí 26 epizod, kdy bylo snižování dluhů provázeno ekonomickým růstem, a 17 zcela úspěšných balíčků, kdy státní dluh vůči HDP do tří let klesl o více než 4,5 procentního bodu. Růstové a úspěšné adaptace se podle autorů do značné míry překrývaly, zcela to však neplatí, protože v některých případech úsporné kroky vedly k poklesu příslušných ekonomik.

Růstové epizody byly charakteristické výrazným snižováním vládních výdajů v rozsahu více než dvou procent HDP a umírněným růstem rozpočtových příjmů. Fiskální ozdravování provázená poklesem ekonomiky měla naopak vesměs podobu jen mírného snižování výdajů a výraznějšího zvyšování rozpočtových příjmů pomocí zvýšených daní.

U úspěšných fiskálních adaptací výdaje rovněž silně klesaly, avšak klesly také příjmy, a to v průměru o půl procentního bodu. To by znamenalo, že pokud chce vláda být při nápravě veřejných financí úspěšná, měla by výrazně škrtat výdaje a doprovodit to i mírným snížením daní. Naproti tomu v neúspěšných adaptacích vládní příjmy v podobě daní rostly o 1,5 procenta HDP a výdaje se snižovaly jen o 0,8 procenta.

Co se týče složení výdajů, nejnápadnější roli hrají ve fiskální nápravě sociální a další mandatorní transfery, zjišťuje studie. Zatímco při úspěšných snižováních dluhů tyto výdaje klesaly v průměru o 0,8 procenta HDP, v neúspěšných naopak o 0,4 procenta rostly. Stejně co do transferů dopadá srovnání mezi ozdravnými epizodami s ekonomickým růstem a naopak s poklesem. To podle autorů ukazuje jasným směrem - "je velmi obtížné, ne-li nemožné, ozdravit veřejné finance bez řešení otázky automatického zvyšování mandatorních nároků".

Z rozpočtových příjmů má největší vliv na úspěch fiskální adaptace daň z příjmu, zjistila studie. Zatímco při růstové adaptaci příjmy z této daně výrazně klesají, v epizodách provázených ekonomickým poklesem naopak zřetelně rostou. To vše naznačuje, že zvyšování daní těsně souvisí s ekonomickým oslabením a naopak, zatímco snižování sociálních výdajů pokles ekonomiky nevyvolává.

Po zemích jako Maďarsko nebo Lotyšsko, které pod tlakem hluboké finanční krize a dohody s Mezinárodním měnovým fondem zahájily razantní ozdravné kroky již loni, přijalo letos program fiskální adaptace například Irsko. Do finanční krize kvůli obrovskému deficitu směřuje další člen eurozóny Řecko, jehož socialistická vláda zatím plánuje řešit situaci spíše zvýšenými daněmi pro bohaté než škrty sociálních výdajů. Loňský příklad Maďarska přitom ukazuje, že i levicové strany jsou pod dostatečným tlakem schopny přijmout razantní škrty sociálních výdajů.

Hlavní české politické strany vyhlásily za svou prioritu po nadcházejících volbách právě snižování deficitu. Podle ekonomů jsou největší bolestí českých rozpočtů mandatorní výdaje, které tvoří zdaleka největší položku státních výdajů a beze změn i v příštích letech výrazně porostou.

Studie harvardských ekonomů rovněž zjišťuje, že při podpoře ekonomiky, která upadla do recese, byly úspěšné ty vládní politiky, které sázely na snižování daní a méně na expanzi státních výdajů. Autoři připomínají, že jde o politicky ožehavou otázku, v níž se ekonomové dělí na dva tábory - levicový keynesiánský, který prosazuje zásadní roli vládních výdajů, a pravicový, který chce naopak snižovat daně. Alesina s Ardagnovou v té souvislosti zdůrazňují, že nechtěli zkoumat žádné "multiplikátory", jimiž se vládní výdaje údajně násobí v ekonomice, ale zaměřili se čistě na reálné dopady politik jednotlivého typu.

Seznam úspěšných období ozdravování veřejných financí ze skupiny 21 zemí OECD za období 1970-2007:
Rakousko 2005
Dánsko 2005
Finsko 1998
Irsko 2000
Itálie 1982
Nizozemsko 1972-73, 1993, 1996
Nový Zéland 1993-94
Norsko 1979-80, 1989, 1996
Švédsko 1986-87, 2004
Británie 1977, 1988, 2000

Zdroj: Alberto Alesina, Silvia Ardagna: Large changes in fiscal policy: taxes versus spending (srpen 2009, revidováno říjen 2009)

Váš názor
  •  
    22.12.2009 14:20

    No a proto my to uděláme obráceně. Zvýšíme daně a zvýšíme i mandatorní výdaje a ještě něco rozkrademe.
    tk69
Aktuální komentáře
13.12.2017
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data