Před pouhými dvěma měsíci se euro obecně považovalo za měnu s lepším výhledem než dolar. To vše se však kvůli řecké krizi změnilo. Vzhledem k událostem několika uplynulých týdnů je otázkou, kolik toho euro ještě může vydržet. Od chvíle, kdy se začaly zvyšovat obavy ohledně schopnosti Řecka splatit na přelomu tohoto roku svůj dluh, se jednotná měna ocitla pod neutuchajícím prodejním tlakem. „Otázkou není, zdali euro prodat nebo ne,“ říká Hans Redeker v . Otázkou je, kdy a na jaké úrovni euro prodat.“ Letos tato měna ztratila více než 5 % své hodnoty oproti dolaru. V pátek poklesla na 1,3529 dolarů, což je osmiměsíční minimum. Oproti yenu poklesla téměř o 8 % a oproti libře o 2 %.
Řecko je relativně malou ekonomikou eurozóny, v jejím rámci představuje přibližně 3 % HDP. Jeho problémy euro zranily částečně kvůli obavám z nákazy – protože ostatní státy eurozóny jako Španělsko a Portugalsko se také potýkají s velkými rozpočtovými deficity a vysokými náklady na pracovní sílu. Nicméně hlavní hnací silou poklesu eura bylo zvýšené soustředění na nedostatky, které podle řady komentátorů leží v samém centru evropské monetární unie.
„Za tímto intenzivním zaměřením na Řecko stojí přetrvávající nevyřešená záležitost - jak vymoci fiskální disciplínu v měnové unii suverénních států,“ říká Thomas Stolper z . V sázce je důvěra, která učinila z eura druhou nejvíce drženou rezervní měnu na světě. Jens Nordvig z Nomury uvádí, že euro se v uplynulých pár měsících obchodovalo jako měna rozvíjejícího se trhu, protože jeho kurz se pohyboval v souladu s výprodejem řeckých vládních dluhopisů.
„Eurozóna čelí své první existenciální krizi od doby zavedení eura v roce 2002,“ uvádí Michael Hart ze . Spolu s většinou analytiků očekává další ztráty eura oproti dolaru.
Aby byla opět získána důvěra, musejí investoři věřit, že Řecko a další periferní státy eurozóny budou schopny snížit své deficity a zmenšit své dluhy. To je možná důvod, proč Evropská unie, která stále slibuje Řecku podporu, zatím nehovoří o detailech. Více detailů by vyvolalo známý problém morálního hazardu, kdy by si Řecko mohlo myslet, že má menší motivaci k bolestivým reformám.
Simon Derrick z Bank of New York Mellon uvádí, že jakákoliv pomoc by byla riziková, protože by ohrozila jeden z pilířů síly eura, kterým je kredibilita německé monetární a fiskální politiky. Zmiňuje, že pokud by Německo mělo podlehnout tlaku a stát v čele záchrany, bude to poprvé v moderní historii trhu, kdy by tato země upustila od svého nekompromisního přístupu k fiskální a monetární zodpovědnosti.
V každém případě ale ne všichni analytici sdílejí negativní pohled na budoucnost eura. David Bloom z (655,5 GBp, 0,88%) uvádí, že ačkoliv mají Spojené státy a Velká Británie vlastní fiskální problémy, trh se zaměřil spíše na euro než na dolar či sterling. „Důvodem je to, že Řecko nemá možnost si pomoci tisknutím peněz nebo devalvací vlastní měny jako USA či Velká Británie,“ zmiňuje. „Je bizarní, že dolar a libra rostou oproti euru, protože mohou přistoupit k devalvaci nebo k tištění peněz.“
Bloom má za to, že zatímco se v krátkém období zdá náročné bojovat se slabostí eura, v dlouhém období musí být zaměření se na fiskální problémy regionu pro jednotnou měnu oproti libře a dolaru pozitivní. „Zdá se nám, že tlak na státy eurozóny, aby užívaly hořký lék, se zvyšuje, ale Velká Británie a USA mohou fiskální konsolidaci odložit, protože mají volbu monetární politiky,“ říká. „To je důvod, proč si stojíme za naším dlouhodobým býčím pohledem na euro.“
(Zdroj: FT)