Finanční krize a jí vyvolaná ekonomická recese stály na průměru americkou domácnost více než 100 tisíc dolarů v podobě propadu hodnoty finančního a nemovitostního majetku a ušlého příjmu způsobeného slabou ekonomikou a nezaměstnaností. K takovému závěru dochází studie Economic Policy Group představená Philipem Swagelem, bývalým ekonomem amerického ministerstva financí v Bushově vládě. Studie se soustředí na „akutní fázi krize“ v každém ze sledovaných segmentů, tedy v časovém horizontu od podzimu roku 2008 nejpozději do konce roku 2009.
Dopady finanční krize na snížení výkonu americké ekonomiky, měřeny rozdílem mezi prognózou růstu ekonomiky americkým rozpočtovým výborem Kongresu (CBO) ze září roku 2008 v porovnání se skutečným výkonem americké ekonomiky od září 2008 do konce roku 2009 dosahují přibližně 648 miliard dolarů, uvádí studie. V nejslabších dvou čtvrtletích, kterými byla 4Q08 a 1Q09, ekonomika propadla o anualizovaných 5,4 a 6,4 %. Na každou ze 111 milionů amerických domácností tato částka dopadá v rozsahu průměrných 5.800 dolarů ztraceného příjmu.
Pokud jde o dopady trhu práce, oproti prognóze CBO ze září roku 2008 přišla americká ekonomika o neplánovaných 5,5 milionu pracovních míst do konce roku 2009. Data CBO počítala pro konec roku 2009 se 4 miliony pracovních míst pod potenciálním výstupem americké ekonomiky. Skutečnost však dosáhla gapu 9,5 milionu pracovních míst. Tento výpadek zaměstnanosti představuje ve finančním vyjádření sumu 360 miliard dolarů v podobě ušlých příjmů (mzdy a platy). Přepočteno na americkou domácnost to znamená průměrnou ztrátu 3.250 dolarů na každou z nich.
Vládní pomoc na odvrácení dopadů finanční krize skrze program TARP v rozsahu 500 až 700 miliard dolarů podle studie vyústí v čistou ztrátu pro americké daňové poplatníky v rozsahu 73 miliard dolarů. Z prostředků vynaložených v rámci TARP bankám je projektován čistý zisk pro daňové poplatníky v rozsahu 7 miliard dolarů (jiné odhady mimo studii hovoří o 6-10 mld. USD, spojené především s odprodejem akcií bank v držení MF USA po růstu jejich tržní ceny, viz naposledy první balík Citigroup). Čistá ztráta z podpory dalších institucí v čele s a automobilkami je studií odhadována na 80 miliard dolarů bez započtení dalších ztrát, které již nelze přiřadit jednoznačně krizi. -73 miliard dolarů je tedy oficiální číslo, které nepočítá s rozsáhlými ztrátami skrze a spojenými s hypotečním trhem, které se budou pohybovat v řádu několika stovek miliard dolarů (odhady administrativy počítají v rozložení na deset následujících let s kumulovanými 370 mld. USD). Více než 600 menších bank vládě stále dluží zhruba 130 miliard dolarů.Oficiální údaje CBO, které již nejsou vztahovány k akutní fázi krize a tedy nezapočteny, počítají s negativním dopadem na daňové poplatníky v rozsahu 91 mld. USD ve fiskálním roce 2009 a dalšími 157 miliardami dolarů do roku 2015 (výdaje MF USA). Při uvažování pouze sumy -73 mld. USD tak na americkou domácnost dopadá dalších 2.050 dolarů ztracených peněz. V této sumě nejsou zohledněny další výdaje spojené s pády bank, například cca 577 mld. USD vynaložených fondem pojištění vkladů FDIC (příspěvkové financování bankami) v souvislosti s padlými bankami, s krizí související tržní operace Fedu atd.
Americký trh nemovitostí propadl od července 2008 do března roku 2009 podle dat Federálního rezervního systému o celkových 3,4 bilionu dolarů na hodnotě nemovitostní (v širší periodě poklesu trhu od poloviny roku 2007 – počátku nemovitostní krize - do března roku 2009 pak 5,9 bilionu dolarů). K tomu dle dat CBO pád nemovitostního trhu vyvolal ztrátu 500 tisíc domů zabavených pro neschopnost splácet hypoteční dluh nad rámec očekávání rozpočtového výboru ze září 2008. Na americkou domácnost tak můžeme přičíst dalších 30.300 dolarů (při uvažování širší periody by to bylo 52.900 USD) ztrát spojených s hodnotou jejich nemovitého majetku. Vývoj v další části roku 2009, který znamenal přeci jen částečné uvolnění krize na trhu, znamená odečtení 14.200 USD z této sumy.
Propad akciového trhu od června 2008 do březnu roku 2009 (dno) znamená kumulovaný dopad do majetku amerických domácností v rozsahu 7,4 bilionu amerických dolarů (od poloviny roku 2007 pak celkem 10,9 bilionu USD). Vycházeje z tohoto čísla Fedu na americkou domácnost v průměru dopadá odečtených 66.200 dolarů (při širší periodě 97.000 USD).
Dle těchto závěrů studie tak kombinované náklady ušlého příjmu a výdajů vlády na řešení následků finanční krize dosahují více než 11.000 dolarů na domácnost a propad akciového a nemovitostního majetku amerických domácností se 100 tisícům dolarů na každou z nich.
Počet domácností klasifikovaných v kategorii chudoba se od konce roku 2007 do konce roku 2008 rozrostl o 395 tisíc, vyjádřeno procentuální měrou z 9,8 % na 10,3 %.
Alternativním pohledem, píší autoři studie, ke snaze o vyčíslení dopadů nejakutnější fáze krize by bylo obsáhnout širší časové období od počátku nemovitostního sestupu v roce 2007 až do roku 2010. Pak bychom museli zohledňovat mnohem širší také mnohem hůře definovatelné dopady například v podobě 1 bilionu dolarů ztrát z úvěrů a aktiv (odhad MMF), průměrného celosvětového poklesu výstupu o 9 %, růstu nezaměstnanosti o 7 %, odpisu poloviny hodnoty cen akcií a 35 % cen nemovitostí či 86% nárůstu veřejného dluhu (studie Reinhart a Rogoff 2009).
(Zdroj: PEW, Bloomberg)