Aktualizováno (13:42) Řecké ministerstvo financí uvedlo, že zítra země obdrží první část ze schválené mezinárodní finanční pomoci od Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Zdroj z Evropské unie, který si nepřál být jmenován, uvedl, že převedena bude platba v rozsahu 14,5 miliardy eur. Mezinárodní měnový fond svůj díl pomoci v rozsahu 5,5 miliardy eur uvolnil již v minulém týdnu. Celková pomoc těmito třemi stranami pro letošní roku byla odsouhlasena v rozsahu 45 miliard eur. 2. května byl ministry financí eurozóny odsouhlasem plán finanční pomoci Řecku v rozsahu 110 miliard eur pro následující tři roky. 9. května lídři EU schválili případnou finanční pomoc až do rozsahu 750 miliard eur těm zemím eurozóny, které by se podobně jako Řecko ocitly v potížích a které by utpěly škody v souvilosti s šířící se nákazou na další země.
Úvěry, které zítra země obdrží, podle zdrojů z řeckého ministerstva financí budou využity na pokrytí potřeb země souvisejících se splacením státních dluhopisů v květnu a červnu tohoto roku. Hned ve středu 19. května, tedy pouhý den po plánovaném obdržení státní pomoci, má Řecko splatit dluhopisy v objemu 8,5 miliardy eur. Na základě záchranného plánu má Řecko následně dostávat kvartální platby, jimž má předcházet hodnocení opatření země uskutečněných směrem ke snižování deficitu veřejných financí.
Balík finanční pomoci pro letošní rok v objemu 45 miliard eur (30 mld. eur z EU a 15 mld. eur z MMF) byl dohodnut na zasedání Evropské rady na konci března. O aktivaci pomoci řecký premiér Papandreu oficiálně požádal 23. dubna s tím, že tlak na finančních trzích je obrovský a země jej dále nemůže trpět.
Do řešení následků řecké krize se následně zapojila také Evropská centrální banka, nejprve uvolněním pravidel pro kolaterály (nadále bude přijímat řecké dluhopisy proti úvěrům, byť budou mít nižší než stanovený rating) a následně také selektivními a koordinovanými intervencemi centrálních bank napříč eurozónou na trhu s vládními dluhopisy, čímž srazila výnosy nejpostiženějších zemí až o polovinu. ECB uvedla, že národní centrální banky mohou i nadále nakupovat na trhu v poměru svých procentních podílů na kapitálu ECB vládní dluhopisy a dluhopisy vydané dalších "veřejnými autoritami". ECB chce později poskytnout detailní plán, jak bude tyto intervence sterilizovat.
Intervence z minulého týdne měla pomoci i euru, to však na sestupné dráze zaváhalo jen na malou chvíli a dnes dosaženým minimem 1,2237 USD/EUR obchoduje na hladině čtyřletého minima. Po oznámení první splátky pomoci Řecku k dolaru obchoduje na silnějším konci dnešního spektra na aktuálních 1,2340 USD/EUR.