Neschopnost Spojených států vytvořit důvěryhodnou střednědobou strategii, která by vyřešila problém obrovského rozpočtového deficitu, je zřejmá. Pokračují s uvolněnou monetární a fiskální politikou, která je tradičním receptem na slabou měnu. Přesto díky krizi v Evropě zůstává dolar silný. Důvodem je to, že pro střadatele v severní Evropě a Asii, kteří hromadí rezervy, neexistuje jiná alternativa. Pozice bezpečného přístavu je však privilegium, které může být rychle zneužito.
V Evropě je citelný tlak trhů na úspory ve fiskální oblasti a jediná země, která pod tlakem není, Německo, omezuje výdaje také. Je tu reálná možnost, že fiskální i monetární politika budou utaženy předčasně. Žádný takový tlak v USA neexistuje a dvojí mandát Fedu spolu s posledními projevy jeho předsedy Bena Bernankeho naznačují, že k utahování dojde spíše později než dříve. V USA bylo z politického hlediska vždy těžké zvyšovat sazby dříve, než nezaměstnanost začne klesat, v tu dobu ale již může začít škodit inflace.
V krátkém období to bude pro Evropu výhoda, protože druhý pokles bude méně bolestivý díky devalvaci eura a importnímu stimulu ze Spojených států. Ty nesou tíhu pokračujících globálních nerovnováh. V Číně a ve zbytku Asie zajistí v dlouhém období změny v demografii a růst reálných mezd posun těchto ekonomik směrem ke spotřebě, což sníží globální nerovnováhy.
Otázkou je, co se s USA bude dít v mezidobí. Jejich situace se do určité míry podobá situaci Velké Británie po první světové válce. Přes slabou fiskální pozici fungují jako bezpečné útočiště. To znamená, že bezpečnost tohoto útočiště se bude stále zmenšovat. Slabost Evropy ve skutečnosti hrozbu pádu USA zvyšuje.
Aby bylo možné se s touto hrozbou vypořádat, je zapotřebí pevného vedení a moudré politiky. Přesto, zejména od pohromy v Mexickém zálivu, je od Obamovy vlády vidět populismus a panika, kdy je používána jako boxovací pytel. Po krizi, která za sebou zanechala vysoké deficity, se investoři střídavě obávají inflace a deflace. Strach z inflace zvyšuje podkopání nezávislosti centrální banky ve Spojených státech a nyní i v Evropě. Navíc tlak z trhu práce v Číně znamená, že čínští zaměstnanci budou méně omezovat platy na západě. A neměli bychom zapomínat ani na to, že inflace představuje pohodlný způsob defaultu při nadměrném zadlužení. V částech jižní Evropy se ale zdá pravděpodobné, že dojde k restrukturalizaci dluhu a ekonomická stagnace je pravděpodobnější, i když v USA v dlouhém období hrozí spíše inflace.
V těchto podmínkách není otázkou, zda si dolar udrží svou pozici bezpečného útočiště, protože tu si udrží. Otázkou je, kolik škody se napáchá tím, že globální investoři nabízejí vládě USA provaz, na kterém se může oběsit.
(Zdroj: FT)