Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2010 podle prvotního odhadu klesla mezikvartálně o 1,5 procenta a prohloubila tak pokles o 0,8 procenta zaznamenaný v prvním čtvrtletí roku. Uvedl to dnes řecký statistický úřad. Meziročně řecká ekonomika klesla o 3,5 procenta proti poklesu o 2,3 procenta v prvním čtvrtletí. Výsledek je o něco horší, než očekávali analytici vyjádřeno konsensem Bloomberg na úrovni -3,4 %.
Další růst v květnu zaznamenala řecká nezaměstnanost. Její míra vystoupila na rovných 12 procent. Před rokem činila 8,5 procenta a její meziroční skok o 43 procent znamená největší roční skok v historii těchto měření. V číselném vyjádření bylo v Řecku v květnu bez práce 602.185 lidí z celkového počtu 11 milionů všech obyvatel země (ne jen pracovní síly). Údaje za květen ukazují na problémy zejména ve věkové skupině mladých lidí, kde je mezi 15 až 24 roky míra nezaměstnanosti 32,5 procenta, ve skupině 25 až 34 let vystoupila na 15,8 procenta. Míra řecké nezaměstnanosti je čtvrtá nejvyšší v eurozóně. Jednoznačně nejvyšší je ale ve Španělsku, které má problémy tohoto rázu dlouhodobě. Na druhém místě je Slovensko, třetí nejvyšší nezaměstnanost má Irsko. V Řecku je míra nezaměstnanosti dva procentní body nad průměrem eurozóny.
Do vysokého růstu nezaměstnanosti se projevila mimo jiné úsporná opatření, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za přijetí mezinárodní finanční pomoci v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Peníze má Řecko čerpat v příštích třech letech a část už jich také dostalo. Úvěr by měl Řecku řešit dluhovou krizi, do které se země dostala. Mezi podmínkami, k nimž se Řecko zavázalo, je především výrazné snížení státních výdajů. To mimo jiné znamená i citelné propouštění zaměstnanců ve státním aparátu. Vzhledem k tomu, že Řecko prochází nejhlubší hospodářskou recesí za posledních téměř 40 let, nezaměstnanost se v dohledné době podle analytiků asi výrazněji nesníží.
Slovenský parlament včera odmítl schválit Řecku bilaterální půjčku, kterou poskytnou další země eurozóny. Na příštím jednání o slovenském kroku, který Evropská komise kritizovala jakožto nabourávající solidaritu, budou jednat unijní ministři financí. Slovenský parlament ve středu sice schválil zapojení do záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím v potížích, půjčku Aténám ale odmítl. Bude tak třeba zvážit, zda a jak se slíbený balík peněz na pomoc Řecku ve formě dvoustranných půjček přepočítá, když se připojí o jednu zemi méně, než se čekalo. Na Slovensko měla připadnout půjčka ve výši 817,85 milionu eur (asi 20,3 miliardy Kč). „Samozřejmě to bude mít politické důsledky. Nebudou zřejmě bezprostřední, ale přijdou někdy v budoucnu," řekl pro ČTK analytik bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Piotr Kaczyński. „Je to porušením závazku poskytnout dočasnou a podmíněnou finanční asistenci Řecku, který Slovensko přijalo v euroskupině," uvedl už ve středu eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn v reakci na krok slovenského parlamentu.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)