Aktualizováno Aktualizováno (16:29) Základní body nových požadavků na kapitálovou vybavenost bank a jejich likviditní polštář v rámci nové Basel III dnes představil Basilejský výbor pro bankovní dohled. Člen německé centrální banky Bundesbank Franz Christoph Zeitler podle Bloomberg uvedl, že se podařilo dojít „ke kompromisu“ proti původnímu návrhu kalkulujícímu s 10% požadavkem. Návrh podle Zeitlera počítá u finančních institucí s 6% základním kapitálovým požadavkem, k němuž se mají připočíst dodatečná 3 procenta v podobě polštáře pro „špatné časy“ (conservation buffer). Celkový kapitálový požadavek tedy hovoří o úrovni 9 % proti původnímu požadavku 10 %. Německý Die Zeit avšak s odkazem na Zeitlerovo vyjádření uvádí, že návrh by rovněž měl zahrnovat komponentu 3% požadavku v podobě „anticyklického kapitálového polštáře“ nastaveného v pro banky příznivých časech. Ten by mohl vyžadovat regulátor a s ním by tedy požadavek na kapitálový ukazatel Tier 1 mohl narůst až na 12 % v obdobích konkunktury.
Nové požadavky by měly být uvedeny v platnost během pěti- až desetileté periody s počátkem v roce 2013. Německý Die Zeit doplnil, že v rámci jádrového ukazatele Tier 1 by oba dodatečné polštáře měly být nastaveny s požadavkem 2,5 % místo 3 % u každého s tím, že „conservation buffer“, se kterým je v návrhu počítáno, by měl být zaveden v období do roku 2018. Die Zeit také uvádí, že do budoucna, v případě zahrnutí požadavků na Tier 2, by nároky na kapitál finančních insitucí mohly růst až k celkem 16 procentům a to v případě skladby ze základního 6% požadavku, 3% „conservation buffer“, dodatečného 3% anticyklického polštáře, uplatňovaného v dobách konjunktury a navíc 4% požadavku na Tier 2.
Německá bankovní asociace včera varovala, že deset největších německých bank včetně či bude potřebovat k doplnění kapitálu tak, aby vyhověly původně uváděnému požadavku navrhovaných pravidel Basel III na 10% poměr kapitálového ukazatele Tier 1, navýšit kapitál o dodatečných 105 miliard eur. Asociace dále uvedla, že nový kapitálový požadavek (v případě aplikace poblíž oněch 10 %) ohrozí ekonomický růst a omezí tok úvěrů do ekonomiky. „Je jasné, že nové požadavky na kapitálovou vybavenost a řízení likvidity přestavují potřebu navýšit kapitál. Je také jasné, že to s sebou ponese dopady na růst a pracovní trh,“ uvedl zástupce asociace Hans Joachim Massenberger. Pravidla Basel III mají být následně schválena v listopadu skupinou G20. Na 16. září budou postoupena na jednání guvernéru národních centrálních bank v rámci ECB.
Bankovní asociace také odhadla potřebu doplnění kapitálu v případě, že bude zaveden závazný poměrový ukazatel leverage ratio v souladu s navrhovanými pravidly. Basilejský výbor v červenci hovořil o „širokém konsensu“ o 3% úrovni ukazatele. „Zavedení leverage ratio by znamenalo pro německé banky navýšení kapitálu o zhruba 36 miliard eur,“ uvedla. V případě, že by banky na navýšení kapitálu nechtěly přistoupit, odhadla asociace, že by úprava na požadovanou úroveň znamenala omezení úvěrů o tisíc miliard eur. Limit zadlužení v podobě leverage ratio Massenberg označil za kontraproduktivní.
Nejen asociace, ale také regulátor BaFin a německá centrální banka Bundesbank požadují v rámci nových pravidel lepší vymezení tichých vkladatelů („silent deposits“). Ti u německých bank zodpovídají až za polovinu celkového kapitálu bank a hrají významnou roli zejména u nezalistovaných regionálních a lokálních bank. Šéf sekce bankovního dohledu v Bundesbank Franz-Christoph Zeitler uvedl, že z nových standardů dluhových poměrů nesmí vzniknout pro banky žádná šoková situace, kdy by se musely adaptovat skokově na nové podmínky. Podle Zeitlera Německo vytrvale prosazuje model, ve kterém by silent deposits nadále mohla tvořit až 50% podíl na jádrovém Tier 1 kapitálu.
Zeitlerova slova nicméně prozatím odmítla oficiálně komentovat Bundesbank. Guvernér Axel Weber dříve uvedl, že „vyšší kapitálové požadavky na banky nepodkopou ekonomický růst a krok nepředstavuje významné riziko“. „Zejména s ohledem na přechodné fáze zavádění neočekáváme, že aplikace pravidel ztlumí reálnou ekonomiku,“ uvedl dnes ve Frankfurtu Weber. Vyslovil očekávání, že návrh bude přijat a že jej budou následovat také Spojené státy. „Není přijatelné, aby pravidla akceptovala pouze Evropa a ne USA,“ uvedl. V červenci Bundesbank odmítla podepsat předběžnou dohodu na setkání centrálních bankéřů v Basileji a ponechala si manévrovací prostor do aktuálního dokončení návrhu. V mezidobí podle zdrojů z jednání právě Německo a Francie silně tlačily na změkčení kapitálového požadavku. Je proč, právě německé a francouzské banky jsou nejvíce vystaveny dluhu zemí PIIGS a budou potřebovat při adaptaci na Basel III nejšířeji navyšovat kapitál.
Basilejský výbor zastupuje 27 centrálních bank a regulátorů a nastavuje kapitálové požadavky na banky celosvětově. Skupinou G20 byl požádán o navržení nových pravidel Basel III v reakci na finanční krizi.